Z lednové Meduňky: nový seriál MUDr. Elekové o hormonech

V lednovém čísle si můžete přečíst první číslo nového seriálu od hormonech, který pro nás připravuje naše spolupracovnice MUDr. Ludmila Eleková. Postupně probere důležité hormony, vysvětlí jejich roli ve složitých procesech našeho organismu, upozorní na projevy jejich nedostatku i na možnosti, jak defecit napravit. Jako první přichází na řadu kortizol... Podívejte se na emedunka.cz – na tomto odkaze najdete elektronickou verzi naší Meduňky…

Kortizol: hormon, který nás udržuje naživu

Hormony jsou látky produkované žlázami s vnitřní sekrecí. Jsou ze žlázy vylučovány do krve a v ní se dostanou k cílovým buňkám. Hormony jsou základní signální molekuly, ovlivňující snad každou funkci lidského těla. Některé jsou evolučně velmi staré a mají je i velmi jednoduché organismy, např. hmyz nebo červi.
Bez hormonů by doslova nebyl život, buňky by nemohly vzájemně komunikovat a nedostávaly by instrukce, co a kdy udělat. Hormony regulují biorytmy, bdění a spánek, metabolismus, reakci na zátěž, pohlavní zrání, rozmnožování, psychické funkce, budování svalů, kostí atd. Nejvyšší hladiny hormonů jsou v mládí, v té době zajištují nejvyšší výkonnost, nejlepší metabolismus, plodnost, kvalitu kůže, vazů, kloubů, kostí a mladý vzhled. S postupujícím věkem schopnost žláz produkovat hormony klesá, což je na každém vidět jako projevy stárnutí a chátrání.

Hormon, bez něhož nelze žít
Začneme kortizolem, hormonem, bez kterého nelze žít. Kortizol je hormon zajištující reakci na stres, přežití akutních i delších stresových situací a fyzických i psychických zátěží. Jeho hlavní úlohou je zajistit dostatek energie pro boj nebo útěk, což provádí zvýšením hladiny glukózy v krvi, zvýšením mastných kyselin v krvi, zvýšením krevního tlaku, zvýšením srdečního výdeje, zvýšením bdělosti, ostražitosti, vnímání, rozhodnosti, soustředění a paměti. Činí nás bdělými, schopnými zaznamenat, zapamatovat si a reagovat na nebezpečí. Má také důležitý vliv na imunitu. Krátkodobě imunitu stimuluje, dostatečná hladina kortizolu v krvi je nutná pro zvládnutí infekce, úrazu nebo nemoci. Normální hladina kortizolu je nutná pro každodenní regulaci imunity, zajištuje, aby imunitní reakce nebyly příliš silné, tj. působí fyziologicky protizánětlivě a proti alergiím. Jeho dlouhodobě zvýšené nebo nenormálně vysoké hladiny však imunitu potlačují. Nízká hladina kortizolu se proto často projeví jako vznik nebo vzplanutí alergií, autoimunitních nemocí (z nedostatečné kontroly imunity) nebo jako oslabená imunita: časté nebo chronické infekce, opary, špatné hojení ran apod. Dojde k tomu proto, že když tělo nemá dost kortizolu na reakci na stres i na regulaci imunity, musí upřednostnit stres. Z tohoto úhlu pohledu není lokální či celkové podání bioidentického kortizolu (lék hydrocortison) v přiměřené dávce možno považovat za potlačení projevů nemoci, ale spíše za fyziologickou suplementaci dočasného nedostatku kortizolu.
            Kortizol je produkován buňkami kůry nadledvin. Patří mezi tzv. glukokortikoidy, jejichž funkcí je zvýšení glykemie. Provádí to stimulací rozkladu bílkovin (svalů) na aminokyseliny a podporou novotvorby glukózy z těchto aminokyselin v játrech (glukoneogeneze). Také podporuje rozklad tuků na volné mastné kyseliny a jejich uvolnění do krve. Jeho hlavní cílové tkáně jsou játra, svaly, slinivka a tuková tkáň. Kortizol se vylučuje v reakci na adrenokortikotropní hormon (ACTH), který produkuje hypofýza. Ta ho vyplaví po stimulaci CRH (cortico releasing hormon) z hypothalamu. Tzv. hypothalamo-hypofyzární-adrenální (nadledvinová) osa (anglická zkratka HPA) je hlavní dráhou, po které se rozvíjí reakce na stres, ať fyzický či psychický.
Kortizol je steroidní hormon, jehož výchozí látkou pro syntézu je cholesterol. Buňky produkující kortizol ho získávají z krve z LDL, skladují ho ve velkém množství a v menším množství ho mohou samy syntetizovat. Z cholesterolu vznikne nejdříve společný předchůdce steroidních hormonů pregnenolon, který je pak různými enzymy měněn na kortizol nebo na pohlavní hormony. V případě dlouhodobého stresu dochází k tzv. pregnenolonové krádeži, kdy je pregnenolon přednostně směrován k produkci kortizolu a zajištění přežití a není ho dost pro produkci pohlavních hormonů. V situaci ohrožení, kdy nám jde o život, je sex a rozmnožování luxus, který si nemůžeme dovolit. Proto chronický stres narušuje libido a plodnost.
Kortizol je hormon absolutně nutný k přežití, bez něj umíráme. Z evolučního hlediska bylo stresem zejména přímé fyzické ohrožení jedince: útok predátora nebo boj, lov, nutnost čelit nepřízni počasí a hlad. Stres znamenal nutnost podat extrémní fyzický výkon, tady a teď, k čemuž pomohly stresové hormony adrenalin, noradrenalin a kortizol. První dva se účastní první instinktivní reakce a krátkodobého stresu. Kortizol přichází v druhé řadě, pokud není ohrožující situace vyřešena velmi rychle a má vyvažující účinek proti přílišné reakci sympatického nervového systému aktivovaného adrenalinem. Proto mají lidé s nedostatkem kortizolu vysokou hladinu adrenalinu, příliš silné emoční reakce a obecně nízkou toleranci stresu.

Hormon (nejen) dobré nálady
Kortizol je nutný pro dobrou a stabilní náladu, aktivizuje, zvyšuje pozornost a zájem, pracovní kapacitu, psychickou odolnost vůči stresu. Ráno nás jeho nejvyšší hladina probudí, protože nový den přináší nová nebezpečí a je třeba být ve střehu. Cca 75 % denní produkce kortizolu je vyloučeno do krve ráno mezi 4.-10.hodinou. Celková denní produkce je asi 20-30 mg. Je to na hormon dost velké množství a ukazuje to na jeho zásadní důležitost. Jiné hormony se běžně vylučují v množství až tisíckrát menším. Hladina kortizolu během dne plynule klesá, nejnižší je večer a v noci. Vyšší hladina kortizolu blokuje produkci melatoninu a narušuje spánek. Není bezpečné usnout, když jsme ohroženi, naše tělo tak interpretuje cokoli, co nás večer rozruší a vyvolá stres: hádku, příliš vzrušující nebo zneklidňující zprávy, hororový film atd.
Občasný akutní stres je přirozený a udržuje zdravé hladiny kortizolu. Buňky jsou na něj citlivé a reagují na jeho občasné krátkodobé zvýšení, které má pozitivní účinek. Chronické zvýšení nebo snížení kortizolu při chronickém stresu je něco jiného a vede k negativním účinkům.
Klasická medicína rozlišuje dva hlavní patologické stavy způsobené abnormální hladinou kortizolu. Cushingův syndrom vzniká v důsledku příliš vysoké hladiny kortizolu, která pochází z nadprodukce kortizolu nádorem nadledvinek nebo hypofýzy, ale dnes je nejčastěji důsledkem nadměrných dávek kortikoidů při léčbě různých nemocí. Nemocný s tímto syndromem má typickou obezitu hlavně na trupu, obličeji (měsíčkový obličej) a krku (buvolí hrb) v důsledku zvýšeného příjmu potravy, současně vyhubnutí končetin pro nadměrný rozpad svalů. Kortizol snižuje tvorbu kolagenu, proto dochází k tenčení kůže, která se snadno poraní a tvoří se strie. Kortizol snižuje tvorbu kosti a důsledkem jeho dlouhodobě zvýšené hladiny je osteoporóza. Trvale zvýšená glykemie vede k inzulínové rezistenci a cukrovce, také stoupá krevní tlak. Psychicky způsobují vysoké hladiny kortizolu depresi, únavu, emoční labilitu a snížení libida. U žen může dojít k androgenním změnám: nadměrné ochlupení, poruchy menstruace a plodnosti.
Addisonova nemoc vede k nedostatku kortizolu. Nejčastějším důvodem bývá autoimunitní zánět nadledvin, méně často geneticky podmíněné syndromy, tuberkulóza nebo nádorové postižení nadledvin nebo hypofýzy. Symptomy jsou celková únava, nízký krevní tlak (třeba jen 80/40 torrů), hubnutí a žízeň, nemocný má zvýšenou chuť na slaná jídla. Dále průjmy, v důsledku minerálové nerovnováhy hrozí arytmie. Jde-li o poškození nadledvin, reaguje hypofýza na sníženou hladinu kortizolu v krvi zvýšením produkce ACTH. Hypothalamus produkuje CRH, který vede k produkci ACTH i MSH (melanocyty stimulující hormon), který aktivuje melanocyty a tvorbu kožního pigmentu. Nemocní s Addisonovou nemocí mají zvýšenou pigmentaci, na sliznicích se jim tvoří tmavé skvrny, mívají pigmentované dlaně a plosky nohou.
Kromě Addisonovy nemoci existují mírnější formy nedostatku kortizolu, které nejsou způsobeny poškozením nadledvin, ale jen omezením jejich funkce. V alternativní medicíně se o nich píše jako o tzv. únavě nadledvin. Chronický stres s dlouhodobou nadprodukcí kortizolu vede k tomu, že nadledviny nakonec produkují málo a nemocný má dlouhodobě sníženou hladinu kortizolu a také narušenou regulaci správné produkce během dne, která může být nízká ráno a vysoká večer, což narušuje biorytmus bdění a spánku. Popisují se tři fáze reakce nadledvin na chronický stres. V první fázi je hladina kortizolu celkově vyšší, pacient je podrážděný, vybuzený, trpí nespavostí, i když je unaven. V druhé fázi se naruší denní křivka kortizolu, ráno klesá a stoupá k večeru. Znamená to neschopnost se ráno probrat, je potřeba stimulantů, přes den člověk ožije a večer naopak nemůže usnout. To mnohdy vede k užití alkoholu nebo léků na spaní a ráno se zase špatně vstává…
Ve třetí fázi se produkuje kortizolu málo celý den. Člověk je celodenně unavený, špatně reaguje na stres, vše je pro něj zátěž. Projevy nedostatku kortizolu se mohou zhoršit s věkem, protože klesá jeho produkce i citlivost buněčných receptorů. Naopak se mohou s věkem víc projevit jeho nežádoucí účinky v důsledku poklesu anabolických hormonů (zejména pohlavních a růstového), jejichž hladina s věkem klesá rychleji. Převažující účinek kortizolu zrychluje stárnutí.

Nedostatek kortizolu
Lidé s nedostatečnou hladinou kortizolu velmi špatně snášejí stres, ve stresu cítí úzkost, hroutí se nebo jsou paralyzováni, mají výbuchy emocí, jsou podráždění…

Celý článek najdete v lednové Meduňce.