Z lednové Meduňky: Okénko do neznámých dějů
Z roku 2024 uplynul už téměř celý měsíc, a tak se můžeme zamyslet nad tím, jak se nám i našim blízkým daří naplňovat přání, která jsme pronášeli v prvních hodinách nového roku…
10. nahlédnutí seriálu o duchovním sebeléčení (který každý měsíc najdete v Meduňce), je věnováno právě zamyšlení nad novoročním poselstvím, námětům pro novoroční přání a předsevzetí, ale týká se i přání obecně, protože během roku jich proneseme mnoho…
Novoroční přání je pouze jedno z mnoha dalších přání, která během roku píšeme nebo vyslovujeme. Podstatné je, na jakém základě přání vznikají. Některá přání sice zkrášlujeme slůvkem „srdečné”, ale i ta mohou být pouze formální. To, co je důležité pro to, aby se mohlo přání vyplnit, zůstává stále tajemstvím.
Přání z duše
Jsou dva druhy přání. První jsou přání, jejichž zdrojem je lidská duše. Přání z duše vycházejí z lásky. Přání s náplní lásky jsou přijata duší člověka, ke kterému byla vyslána. Protože duše komunikují s Bohem, dolehne takové přání nejen k člověku, ale také k Bohu. Tedy přání není vysláno přímo k Bohu, ale je Bohem zachyceno a poté může být do určité míry Bohem i vyslyšeno.
Opakem jsou přání, která jsou výplodem mysli, a ta se stávají časem pouhou frází. Tyto fráze bývají používány opakovaně, stále stejné, pro kohokoliv bez rozdílu. Zdrojem je mysl toho, kdo přání vyslovuje nebo píše, a příjemcem jsou pouze uši nebo oči člověka, ke kterému je přání vysláno. K jeho srdci ani k duši nepronikne. Těmto přáním schází upřímnost a podobají se prázdným kremrolím, které nemají náplň.
Přání vycházející pouze z mysli jsou z Božího pohledu pokrytecká. U člověka vyslovujícího taková přání není v souladu to, co přeje s tím, co cítí. Frází může být také sousloví: „Hlavně zdraví!” Takové přání nedolehne k duši, a tudíž se Bůh na jeho splnění nepodílí. Než používat fráze, je rozumnější žádné přání nevyslovovat. Pokud nás již vede naše duše, pak mysli nedovolí, aby taková přání vytvářela. Ukázkou toho, že přání „Hodně zdraví!”, nevycházelo z duše, je příklad, kdy člověk, který se rozhodl nastoupit cestu ke svému uzdravení s pomocí Boží, bývá těmi, kteří mu zdraví přáli, zesměšňován a z nastoupené cesty zrazován.
Dalším příkladem, kdy je potřeba promlouvat k lidem z duše, je kázání v kostele. Kazatel potřebuje mít spojení s Bohem a přes svou duši předávat Boží slovo. Pokud však slova kazatele vycházejí pouze z naučených frází, jeho slova dolehnou k uším posluchače, ale jeho duši ani srdce nezasáhnou. Jsou planá.
Můžeme se zamyslet i nad dalšími případy, kde tento princip také existuje. Potřebujeme mít na paměti, že pokud toužíme zasáhnout svými slovy duši a srdce druhého člověka, nedosáhneme toho pomocí našeho mozku, ale pouze s pomocí probuzené duše.
Novoroční předsevzetí
Předsevzetí, která si na Nový rok dáváme, jsou vždy spojena s uskutečněním nějaké změny v našem životě a často s odstraněním některé závislosti. Bývá to: „Přestanu kouřit, pít alkohol, omezím pití kávy, začnu držet dietu, budu ráno včas vstávat, přestanu ponocovat, začnu cvičit a běhat, budu méně času trávit na počítači, na mobilu, u televize, přestanu hrát počítačové hry, přestanu utrácet, najdu si novou práci“ a další.
Pak následují další fáze: „Začnu zítra, od pondělí, od prvního, od února, od března…, před dovolenou, až po dovolené. Vše je provázeno výmluvami, proč nemohu začít, až se nakonec předsevzetí úplně rozplyne a vyprchá jako bublinky z šumivého nápoje.
I v těchto případech je tajemstvím, že pro odstranění nežádoucích návyků a závislostí je významná pomoc Boží. Tu si ale každý potřebuje zasloužit svým myšlením, chováním a etickým jednáním, které je v souladu s Božími zákony.
Naléhavé novoroční poselství, předané nebývalou formou
Poselství předal osmiletý chlapec zpěvem v neznámé řeči prostřednictvím své duše.
Pro lepší pochopení je potřeba poznat jeho příběh z vyprávění rodičů.
„Příchod našeho syna na tento svět nebyl jednoduchý. Po porodu měl šelest na srdci a začal rychle ubývat na váze. Podle lékařky bylo třeba provést vyšetření na kardiologii.
V této vážné situaci jsme chtěli zjistit příčinu jeho špatného zdravotního stavu a rozhodli jsme se, že požádáme o pomoc duchovní léčitelku a zakladatelku projektu SanoKunDio. Přivezli jsme ho k ní vyhublého a profialovělého. Energetická diagnostika ukázala, že je potřeba provést urychleně duchovní zásah. Po něm se syn před našima očima jako zázrakem uzdravil.
Již od miminka jsme pozorovali, že se náš syn výrazně liší od svých vrstevníků. Později také vybočoval svými zájmy, svým vyjadřováním a svou citlivostí na dění kolem něj, a to se s přibývajícím věkem stupňuje. V sedmi letech začal stále častěji zpívat jazykem, kterému nikdo nerozuměl. Zpívá lesu, houbám, měsíci, mrakům, ohni, vodě, dešti… Najde si vyvýšené místo a zpívá někdy i celý promoklý. Od léčitelky jsme se také dozvěděli, že nám ještě připraví velká překvapení. Jeho zpěvy jsou jedním z nich. Pochopili jsme, že syn začíná plnit poslání své duše. Jeden ze zpěvů jsme nahráli a předali k rozklíčování oběma duchovním léčitelkám projektu SanoKunDio.“
Petra a Tomáš K.
Následující texty jsou vysvětlením, které léčitelky přijaly z vyšších duchovních úrovní.
„Chlapec zpívá jazykem zaniklého kmene, jehož příslušníci si říkali Hilarové. Byl to kmen, o němž nemáte ani ponětí. Žil v oblasti dnešní Jižní Ameriky. Řečí tohoto kmene byly zpěvy, jimiž členové kmene vyjadřovali také své emoce. Mluva těchto lidí nebyla koordinovaná a jazyk se rozvíjel postupně. Z této zpěvné řeči se během času vyvinula komunikace bez potřeby zpěvu. Svým skřehotavým zpěvem ovlivňovali tito lidé také přírodní živly. Proto se v něm obraceli k vodě, dešti, ohni, ale i k bouřím, aby buď živel přivolávali, nebo odháněli, nebo také varovali a předvídali.
Duše tohoto chlapce byla vtělena právě v době, kdy tento kmen žil. V současném životě se již od útlého věku jeho duše tímto zpěvem projevuje a také dobře ví, co sděluje. Chlapec potřebuje mít vytvořeny podmínky, aby mohl zpívat, kdykoliv cítí potřebu.
Při poslechu by se neměl nikdo tomuto projevu v žádném případě smát ani ho podceňovat, protože by tím ublížil chlapcově duši.
V nahraném zpěvu je obsaženo naléhavé poselství lidstvu. Jsou zde také vsuvky hlásek abecedy, které naznačují, jakou řečí má být obsah výzvy vyjádřen.“
Dále jedna z léčitelek zprostředkovala obsah poselství v naší řeči.
Poslechněte si autentickou nahrávku zpěvu chlapce doprovázenou jejím přednesem.
www.sanokundio.cz/autenticky-zpev/
Obsah poselství zní:
„Moje milovaná planeta Země se zpočátku zachvívá ve vší své kráse, v náruči Božího tvoření překrásné přírody a všeho, co do ní Bůh vkládá. Sleduji toto divadlo zázraků a cítím s ní silné propojení. Pociťuji tlukot jejího srdce, jako by byl můj, tep jejích vod, jako by to byl můj tep, vnímám zář a teplo paprsků Zemi prohřívajících uvnitř sebe. Toto spojení mne naplňuje radostí.
V čase nečase se ale mé vnímání začíná měnit. Nerozumím tomu. Moje milovaná planeta, s níž jsem stále spojen, se začíná chvět v temných vlnách, které na ni dopadají. Stále jich přibývá. Cítím sevření na jejím srdci, cítím její bolest, cítím její slzy, cítím její zranění. Pláču, ničemu nerozumím a volám a volám Boha o pomoc.
Ve vlnách temna snášejících se na mou milovanou planetu Zemi prosím Boha, aby mi svěřil úkol, kterým bych obšťastnil svou duši, která naříkala, vidouc, co se s planetou Zemí a jejími obyvateli děje. Dlouho prosím. Je mi vysvětleno, že nebudu mít lehký úkol, probouzet duše lidské z jejich spánku. Že se chystám snésti do vibrací, které neznám, a do údolí tvrdých hlav a tvrdých spáčů. Ale já přesto úkol přijímám.
Jsem nyní tu a říkám vám a říkat nepřestanu: Moje milovaná planeta se třese, krvácí, těžko dýchá, špína je všude, ve vzduchu, ve vodě, v půdě, již i v útrobách Země. Špínou jsou polepeny lidské bytosti, zvířata i rostliny, špína je v lidských duších, temné myšlenky lidí zamořily planetu. Je jen málo míst, kde se dá volně dýchat a žít v míru a lásce uvnitř i vně. Otrávili jste si svá těla svými negativními myšlenkami, zraňujete druhé a mrzačíte své dobré duše. Na planetě Zemi jste se měli vyvíjet v láskyplné bytosti k obrazu Božímu a zatím se topíte ve strachu, kterým jste planetu zamořili.
Vzpamatujte se lidé, probuďte se, haló, vzbuďte se, není už moc času, haló!
Kam jste se ztratili, co vše jste zapomněli, jak máte žít, proč jste tu, haló, slyšíte mě?
Kde je žití v lásce, jak by to vaše duše chtěly? Co to tu děláte? Řítíte se do záhuby, copak to nevidíte? Haló!
Vaše myšlenky vám zatemnily mozky, musíte rychle najít cestu zpátky, honem, najít cestu k vašim duším, aby vás mohly životem vést, najít zpět cestu k milovanému Bohu, rychle, prosím, nespěte, vzbuďte se, haló, haló!
Moje milovaná planeta se již otřásá, aby ze sebe smyla všechnu špínu, haló, prosím, vzbuďte se, ať nejste setřeseni z jejího povrchu. Prosím, prosím, vzbuďte se.
Vidím, jak klid a mír vládne pod Boží režií opět na milované planetě Zemi. Kdo ji v tom čase příštím obývá? Jsou to opět lidské bytosti, ale lidé čistí, bez nánosu špíny jakéhokoliv druhu, lidé propojení s Bohem a svou duší, lidé, kteří znají směr své cesty, lidé Bohumilí!!! Ach, vzbuďte se, toto vidím, ale jste tomu ještě moc vzdálení. Nespěte, není čas, Bůh začíná oddělovat zrno od plev. Prosím, vzbuďte se.”
Tato výzva je natolik vážná, že by se měl každý člověk sám nad sebou zamyslet.
Okénko sestavila Marie Benešová,
poradce duchovního sebeuzdravování projektu SanoKunDio®
