Pro inspiraci: příběhy z rubriky Astroporadna

V meduňkové rubrice Astroporadna zodpověděla astropsycholožka a terapeutka PhDr. Marie Plochová Hlávková během let čtenářům už velmi mnoho různorodých dotazů. Některé dorazy i odpovědi jistě stojí za přečtení i s odstupem času, protože mohou být inspirací pro ty, kdo něco podobného prožili nebo prožívají…

Dotaz čtenářky Ladislavy:
Mám poslední roky šílenou hrůzu z toho, že v životě zůstanu úplně sama, bez prostředků, bez přátel, někde na ulici nebo budu sbírat odpadky a přežívat jako bezdomovec. Tento strach mě pronásleduje s obrovskou intenzitou. Doteď se pokouším dostudovat dálkově střední školu. Beru léky na psychiku, se kterými se mi špatně učí do školy. Zkoušela jsem je i vysadit. Bohužel téměř okamžitě mi začaly silné deprese, úzkosti a noční můry o mém bývalém profesorovi houslí, díky kterému jsem nedokončila konzervatoř právě kvůli bloku, který se mi u něho stal. Byl tam určitý sexuální podtext s tím, že pokud někomu něco řeknu, budu karmicky potrestána. Seděla jsem mu na klíně a vnímala čistou hrůzu a pocit, že se „nemůžu“ a nesmím bránit, jinak se mi něco stane. Nepovedlo se mu mít se mnou sexuální styk, ale neměla jsem od té doby žádný vztah s mužem. Je to 9 let zpět. Mám strach ze starších mužů. Ale jakoby se mi postupně přestávalo v životě dařit už od mých osmi let. Nyní se mi nedaří téměř v žádné životní oblasti. Všude mám klacky pod nohama. A do toho můj strach. Z čeho pramení můj strach, hrůza, ten pocit, že je všechno zbytečné – že skončím v životě špatně i přesto, že se budu jakkoliv snažit?
Čtenářka Ladislava se narodila 23.7.1993, 8:40 ve Zlíně.

Odpověď astropsycholožky:
Paní Ladislavo, dovedu si představit, že bojujete ve všech směrech s tmou a strachem. Vycházím však vždy z toho, že s klacky pod nohami, s úzkostmi, nočními můrami a strachem z mužů se člověk nerodí. Tyto těžké stavy dle mého nikdy nevzniknou samy od sebe, protože pokud bychom žili v souladu s přirozeným plynutím a svými instinkty, nic takového bychom nezažívali. Jsou to tedy indikátory odchýlení sama od sebe, výsledek nezpracovaných psychických zranění, stresů a traumat. Proto je vynikající, že se svými potížemi chcete něco dělat i jinou než „pilulkovou“ cestou.
Pohled do vašeho horoskopu je velmi zajímavý, protože dle vašeho popisu bych v něm očekávala klasické těžké konstelace, osobní planety v napěťovém postavení s Plutem, Saturnem nebo Lilith. Ovšem žádnou z těchto náročných konstelací nemáte! Pluto, Saturn i Lilith jsou postavené relativně neutrálně, respektive nepoškozují žádnou osobní planetu nebo důležitý bod. To je velmi povzbuzující informace, protože to dle mého znamená, že vaše potíže pravděpodobně nemají nějaké hluboké generační destruktivní kořeny a mohly by být „pouze“ reakcí na zahlcení v podobě vnějšího traumatu z dětství nebo dospívání.

            Tuto hypotézu potvrzuje i váš popis sexuálního traumatu s učitelem. V prvním domě horoskopu máte konstelaci Luna/Mars v konjunkci, která je zároveň v kvadratuře na Venuši. Konstelaci Luna/Mars je možné vyložit jako mužskou agresi a útok (Mars) na vaši niternou individualitu, na vaše emoce a vnitřní citový život (Luna). Je to konfrontace tvrdé mužské energie s něčím citlivým a měkkým, ženským. Mars je zároveň i v kvadratuře na Venuši, tudíž útočí i na druhou velkou ženskou planetu. Dle těchto konstelací si tedy troufám tvrdit, že jste musela již jako malá zažít nějaké ohrožení v podobě invaze do vašeho teritoria, nerespekt k vašim pocitům a ženskosti a tvrdou nemilosrdnou energii, která překračovala vaše hranice.
Domnívám se, že mocenské a sexuální trauma s vaším učitelem na střední škole bylo vrcholkem ledovce ještě starších ohrožení z dětství. Pochopitelně vás toto trauma ze střední školy muselo silně poškodit a je velmi smutné, že k tomu docházelo. S následky tohoto zneužití nepochybně bojujete dodnes v podobě vašich těžkých stavů a strachu z mužů. Nicméně troufám si tvrdit, že k nějakému podobnému zahlcení a překročení vašich hranic muselo zřejmě dojít jednorázově nebo vícekrát už i v raném dětství, jinak by se vám to dle mého na střední škole takto nepřehrálo. Nemuselo se jednat přímo o trauma sexuálního rázu, ale každopádně to byl asi v raném dětství nějaký zážitek zahlcení, strachu, nemožnosti za sebe bojovat nebo z těžké situace utéct. Vzhledem k tomu, že máme co do činění s napěťovou Martovskou konstelací, asi jste mohla onen zážitek vnímat jako násilí a ohrožení, a to i přesto, že na vnějšího pozorovatele to nemuselo působit přímo násilně. Ale násilí má mnoho podob a nejvíce nebezpečné je násilí psychické, pasivně agresivní, které působí často úplně nenápadné.  
Paní Ladislavo, doporučuji vám tedy zapátrat ve svém dětství a zavzpomínat, jaké všechny stresové zážitky si v sobě nesete. Jsem přesvědčená, že jsou to právě staré dětské paralýzy a pocity ohrožení, které vám momentálně blokují možnost normálně žít. Váš strach, že zůstanete úplně sama, bez peněz a jako bezdomovec, ukazuje na nedůvěru ve vaše místo na světě. Někdo nebo něco ve vás vzbudilo pocit, že nemáte nárok na váš prostor, že nemáte hodnotu, že vaše pocity a potřeby nejsou důležité. Zároveň vám doporučuji si v nějaké terapii zpracovávat trauma ze sexuálního zneužití svým učitelem ze střední školy. Jsem přesvědčená, že když tato traumata pomalu vypustíte z těla, vypláčete je nebo vyvztekáte, uleví se vám a věřím tomu, že se vaše stavy zlepší. Je to ovšem běh na dlouhou trať. Držím vám palce!

Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D.