Jarní očistné bylinky
Právě začalo jaro – a stačí vyjít pár kroků do přírody, abychom viděli, jak se první bylinky derou ze země, za světlem a sluncem… Jak můžeme využít jejich velký léčivý a očistný potenciál? Autorem následujícího článku je naturopat Ing. Vít Syrový.
Jaro je období proměn, nového zrodu a očisty. Cítíme, že něco voňavého je „ve vzduchu“, slyšíme radostný zpěv ptáků a sluníčko nás obdarovává svými láskyplnými paprsky, které jsou jakoby jiné než dříve – hřejivější a světlejší. Čímpak to asi je? Slunce se tuto zimu přepólovalo, takže je v tomto ohledu „nové“. Nyní na jaře stále více září a vysílá nám své úžasně bílé, fialové i jinak zbarvené paprsky, které nás pobízejí, abychom nemeškali a po vzoru přírody se očistili od všeho starého a radostně usilovali o to dostat se vzhůru, vstříc ke světlu. Vždyť přiblížit se k němu usiluje každá rostlina, lístek i stéblo trávy. Bylinky — jako drobní poslové jara, nám mohou být vzorem nejen pro směr našeho snažení, ale zároveň poslouží i k pročištění našeho těla.
Síla živých bylinek
Osobně se na jaro nejvíce těším hlavně kvůli tomu, že v přírodě začínají rašit bylinky. Jsem známý tím, že je s velkou oblibou pojídám. Když jsou čerstvé, je přece škoda je sušit a dělat si z nich pak někdy třeba čaj – lepší je rovnou sníst. Nejenže hned po utržení obsahují nejvíce vitaminů, enzymů a dalších životně důležitých látek, ale i lahodně chutnají a mají ještě něco navíc — dá se říci, že jsou „živé“. Vyrostly přece na světle, a proto nám ho i předávají.
Aby někoho nenapadlo, že se tedy můžeme jít „napást“ a ochutnávat vše, co v přírodě nalezneme, předem upozorňujeme, že v bylinkách bychom se měli vyznat. Jako lidé jsme již většinou ztratili schopnosti vnitřně vnímat či správně vyciťovat, co je určeno k našemu požívání a které bylinky mají jiný účel. V tomto ohledu je civilizovaný člověk „hloupější“ než zvířátka. Nevěříte? Kdesi jsem se dočetl, že třeba zajíci prý ve volné přírodě požírají přes sto druhů rostlin, ale jen málokdo z lidí je schopen tolik druhů jedlých rostlin rozpoznat. Měli bychom si tedy s pokorou přiznat, že se máme co učit, abychom znalostí bylin předstihli alespoň zajíce.
Skloníme-li se s úctou ke zřídlům dávných pramenů, skrytých v dokonalosti přírodních zákonů, pochopíme, že celou úchvatnou přírodu a vše v ní nám Stvořitel daroval nejen k našemu potěšení, ale i jako nejlepší prostředky, jež nám mají sloužit jako potrava, posila i k našemu pročištění. Projevme mu svůj dík i tím, že se budeme snažit tyto dary co nejvíce, vědomě a správně užívat. Za tím účelem je třeba naučit se přírodu znát a pochopit její zákonitosti, neboť ty vedou vždy jen k našemu dobru.
Co můžeme v přírodě nalézt
Vše, co nám příroda dává, má nějaký smysl. Proto je vlastně nesmyslné říkat, že určité bylinky jsou „plevel“. Tak je jen pojmenovali někteří lidé, kteří tím dokazují svou nevědomost. Kdysi mi bylinář Josef A. Zentrich zapůjčil tabulky, v nichž jsem se dověděl podrobné složení mnohých „běžných“ bylin, kupříkladu kopřivy, smetanky lékařské a dalších. Téměř mi vyrazilo dech, kolik obsahují vitaminů, minerálů a dalších životně důležitých látek.
Proto se snažme využít každou příležitost k samosběru planě rostoucích bylin. K přírodě bychom však přitom měli přistupovat ohleduplně a s citem. Už malé děti by se měly naučit, že nejprve je třeba poprosit a pak poděkovat. Samozřejmě, že bylinky je vhodné sbírat v oblastech a místech co nejméně znečištěných, tedy dále od silnice či dalších „výdobytků“ civilizace.
Podívejme se alespoň na nejznámější bylinky, které nám příroda zdarma nabízí. Přestože čtenáři Meduňky už mnohé znají, jistě neškodí se je znovu připomenout. Zaměřme se nejprve na základní druhy, abychom si uvědomili, po čem leckdy „šlapeme“. Právě ty „nejobyčejnější“ bylinky, s nimiž se v přírodě můžeme setkat téměř všude, patří totiž mezi účinné prostředky, jež výrazně pročišťují tělo i krev.
Náš organismus se přitom snažme chápat jako celek, pokud tedy chceme pročistit tělo, je třeba pročistit naši krev. Vše v nás souvisí se vším. Čištění krve je proto také možné chápat jako zbavování se nepotřebných a škodlivých látek z celého těla, šťáv, tkání a buněk. Zopakujme si, že toto je spojeno s povzbuzováním detoxikačních a vylučovacích orgánů, jako jsou játra, ledviny a střeva.
V první řadě je proto důležité zvýšit příjem vhodných tekutin a surovin obsahujících dostatek vlákniny. Také lze využít očistné účinky půstu, o čemž jsme se už dříve zmiňovali. Ve všech těchto případech se užívají bylinky, které nejenže podporují pročištění krve, ale zlepšují i funkce detoxikačních orgánů a dodávají tělu mnohé potřebné látky.
Základní bylinky pro očistu
Nemohu začít jinak, než mým oblíbeným česnekem medvědím. Tohoto „divokého“ příbuzného česneku lze objevit doslova po čichu, neboť jeho svěže zelené lístky voní příjemně po česneku (někomu to připomíná spíše nať cibulovin). Bydlím v Praze u Petřína, kde ho bylo letos možné trhat už koncem února. Na jiných místech lze česnek medvědí „sklízet“ až později, někde až do května. Má rád vlhká a stinná místa, v Praze se dá též najít v Šárce, přičemž vzhled tamějšího česneku medvědího se dost liší od „petřínského“, který má mnohem užší listy.
V literatuře se též u česneku medvědího zobrazují oválné zašpičatělé listy, které jsou jakoby podobné konvalinkám. Aby nedošlo k záměně česneku medvědího s nejedlými bylinami, tak zdůrazňujeme, že u všech odrůd je nejspolehlivějším vodítkem jeho typická vůně a chuť.
Uvádí se, že za svůj název tato bylinka vděčí medvědům: po dlouhém zimním spánku jej prý s oblibou vyhledávali a za lány této oblíbené jarní pochoutky dokázali putovat i desítky kilometrů. Dle jiných zdrojů ji takto pojmenovali staří Germáni, kteří prý věřili, že jim dodá medvědí sílu. Že tato bylinka významně posiluje organismus, dokazuje i její složení. Obsahuje hodně vitamínů, minerálních látek (rovněž jód), allin a další příznivě působící sloučeniny.
Rostlina se využívá při různých onemocněních, jako jsou chřipka, nachlazení, záněty horních cest dýchacích ad. Upravuje rovněž přirozené prostředí v zažívacím traktu, užívá se při střevních onemocněních, proti střevním parazitům, plísním apod. Uvádí se také, že snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak. Protože česnek medvědí výrazně čistí krev, je vhodný i při dlouhodobých problémech s kůží. Kromě toho pročišťuje ledviny a močový měchýř, což vyplývá i z jeho močopudného účinku.
Čerstvé listy lze konzumovat buď přímo, ať už do salátu, místo pažitky do polévek, tvarohu a dalších pochoutek, nebo po uvaření k přípravě špenátu, polévek i dalších jídel — alespoň já ho přidávám téměř do všeho, co není sladké. Pokud by pro někoho byla jeho chuť příliš výrazná, lze ho kombinovat i s dalšími jedlými bylinkami. Znamenitý je třeba ve směsi s tepelně zpracovanými kopřivami. Ty začínají růst zanedlouho po česneku medvědím.
Kopřivy můžeme nalézt v přírodě téměř všude. Jde přitom o jednu z nejsilnějších bylin na čištění krve. Nejčastěji se užívá ve formě čajového nálevu, ale spařené listy kopřiv je škoda vyhodit; povaříme-li je, můžeme je poté upravit jako špenát. Rovněž je také můžeme užít jako přílohu k běžnému jídlu (např. na brambory) nebo je možné si z lístků kopřiv a dalších jarních bylinek připravit polévku. Nejlepší jsou mladé kopřivy, dokud jsou jemně zelené (brzy na jaře mohou být i fialové). Avšak pozor: kopřiva nejenže pálí, ale má i hodně účinných látek. Proto bychom je měli užívat umírněně. Přemíra — jako u všeho ostatního — škodí.
Listy kopřiv obsahují důležité minerály (hořčík, křemík apod.), vitamíny (např. vitamin C, kyselinu listovou) i další potřebné látky. Kopřiva příznivě ovlivňuje metabolismus, má vliv na hospodaření s cukrem, užívá se proti chudokrevnosti a zlepšuje imunitu. Napomáhá též k lepšímu prokrvení vnitřních orgánů a podporuje činnost slinivky. Protože působí močopudně, urychluje výrazně i očistu organismu, neboť škodliviny se těla se vylučují společně s močí.
Další ze zázračných bylinek, na kterou v dřívějších dobách chodívaly babičky každičké jaro, je pampeliška neboli smetanka lékařská. V tomto období se sbírají hlavně mladé lístky, ale účinné látky (hlavně hořčiny) obsahuje i kořen. Hořká chuť poukazuje na to, že podporuje správné funkce jater, která zaujímají klíčové místo při detoxikaci. Smetanka lékařská též působí příznivě na tvorbu žluči, a proto se užívá při chorobách žlučníku. Jelikož napomáhá snižovat hladinu krevního cukru, lze ji užít i jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky.
Kromě důležitých minerálů, jako jsou hořčík, křemík a další, je v mladých listech obsaženo také značné množství vitaminu C, karotenoidů ad. V květech jsou zase obsaženy flavonoidy a další účinné látky. Pokud má někdo chuť, může květy pampelišek rovnou jíst. Nebo z nich lze též svařením s cukrem připravit tzv. „pampeliškový med“, jenž se užívá při nachlazení. Na jaře je ovšem lépe jíst čerstvé mladé lístky, které můžeme užít do salátů, polévek pomazánek i jinak. Léčebný účinek lze podpořit i čajem z kořene a natě pampelišek.
Výše uváděné základní bylinky lze užívat jednotlivě nebo je vzájemně kombinovat. Můžeme jimi též doplňovat náš jídelníček. Slouží nám přitom v mnoha ohledech – nejen k očistě, posile a obohacení jídelníčku, ale i k zlepšování a udržování zdraví. Takže tyto pro někoho „obyčejné rostliny“ jsou pro skutečné znalce a milovníky přírody hotovými poklady!
Další dary přírody
Jen krátce se ještě zmíníme o dalších darech přírody, které lze na jaře „sklízet“. Do salátů či čajů můžeme použít kořen a mladé listy lopuchů, schopnosti lopuchu čistit krev se využívá hlavně při kožních onemocněních, a to vnitřně i zevně. Kromě toho podporuje tvorbu žluči, je močopudný, potopudný, omezuje tvorbu žlučových a močových kamenů, posiluje při jarní únavě a zlepšuje látkovou přeměnu.
Neměli bychom opomenout ani březové listí. Na jaře se sbírají čerstvé mladé lístečky, jež se užívají k přípravě čaje podporujícího vylučování moči. Často se také užívají ve směsi s ostatními bylinami, které dokážou čistit krev.
Pochutnat si můžeme i na květu černého bezu. Známé je jeho obalení v těstíčku a osmažení (tzv. kosmatice). Lze užívat i výluh čerstvých květů ve studené pramenité vodě: přidáme-li trochu šťávy z citronu a osladíme-li vhodně vzniklý nápoj, můžeme takto připravit chutnou a zdravou „limonádu“. Čaj z květu černého bezu patří též k osvědčeným prostředkům při nachlazení a podporuje pocení.
Dále si na jaře můžeme natrhat fialky neboli violku vonnou. Výborný je výluh jejich čerstvých květů ve studené pramenité vodě – příjemně ji mimo jiné „navoní“. Společně s listy a oddenky je také můžeme přidávat do čajů. Fialky i další barevné květy (sedmikrásku, čekanku, lichořeřišnici ad.) můžeme užívat i ke zdobení pokrmů. Smysly i duši potěší a osvěží krása těchto něžných poslíčků, které jakoby zrcadlily nádheru nadoblačných výšin!
Na závěr si připomeňme, že jedlých bylinek je mnohem více, proto bychom měli dále rozšiřovat obzory svého vědění. Každý, kdo se začne zabývat smysluplným využíváním darů přírody, pocítí sepjetí se zemí, bylinkami a celou přírodou. Pochopí, že vše, co potřebujeme, je v ní už připraveno k našemu užití. Stačí to jen nalézt a plně přijímat. Co však můžeme kromě díků nabídnout jako protihodnotu všem viditelným i neviditelným pomocníkům, kteří přírodu udržují? Naši lásku k nim i k Tvůrci všeho nádherného, co kolem sebe můžeme pozorovat. Vždyť příroda je to nejkrásnější, co nám Stvořitel daroval. Vše v ní svědčí o velikosti svého Tvůrce a jeho lásce.
Ing. Vít Syrový
