Tradiční čínská medicína a akutní infekce

V následujícím článku vás, vážení čtenáři, seznámí MUDr. Zuzana Vančuříková (1. Škola tradiční čínské medicíny) s pohledem čínské medicíny na původ tzv. infekčních nemocí a také s některými možnostmi jejich léčby.    

Čínská medicína uměla a umí řešit akutní zánětlivá onemocnění např. dutiny ústní, dýchacích cest i třeba záněty močopohlavního ústrojí. Původně mikrobiální původce těchto nemocí, jako jsou bakterie, viry či plísně samozřejmě neznala, ale podle příznaků rozlišovala různé typy nemocí a uměla je ovlivnit.
Za příčiny takových onemocnění čínská medicína označuje zevní škodliviny, xieqi, tzv. šest zevních rozvracečů. Škodliviny napadají člověka v určité zdravotní kondici, která v tomto případě souvisí hlavně s úrovní jeho obrany. Na síle škodliviny a na druhé straně na úrovni schopnosti naší ochrany závisí, jak nemoc proběhne. Když je schopnost organismu přizpůsobit se klimatickým změnám prostředí narušená, nebo je změna příliš rychlá či silná, tělo se nestačí přizpůsobit a dojde k poruše vnitřní rovnováhy čili k nemoci.
K zevním škodlivinám patří chlad, teplo-horko (až oheň), letní vedřiny, vítr, vlhko a sucho. Škodliviny jsou přirozeně spojené s klimatickými poměry v přírodě, ale mohou to být i umělé klimatické vlivy (klimatizace, chladírenské prostory, horké kuchyně, tovární prostory, skleníky apod.). Každá z těchto xieqi má své charakteristiky, a podle toho vznikají konkrétní příznaky. To také určuje následnou léčbu. 

Chlad
Chlad je jinovým patogenem, který napadá organismus nejčastěji v chladném období a často se spojuje s větrem, čímž dokáže dovnitř těla proniknout ještě víc. Charakteristikou chladu je blokování, stahování, smršťování a zpomalování. Může to způsobovat např. uzavření pórů a neschopnost se vypotit, bolesti, křeče atd. Chlad proniká do organismu nosem, ústy a pokožkou, často napadá plíce. Způsobuje vznik takových příznaků, jako jsou zimomřivost, zvýšená teplota, nesnášenlivost chladu a větru, zatuhnutí šíje a svalstva kolem páteře, ucpání nosu, vodnatý výtok z nosu, kašel s řídkými hleny, bolesti svalů a kloubů, které bývají ostré a ozývají se na jednom místě (v případě kombinace s napadení větrem mohou být stěhovavé).
Pacient se nepotí, ani nemá žízeň, přestože má horečku, která je výrazem boje škodlivé čchi (energie) na straně jedné a správné, řádné čchi na straně druhé. Léčba spočívá v ohřátí a vypuzení chladu, především pocením. K tomu slouží jednotlivé byliny, bylinné směsi i akupunktura, výborné je využít metodu quasha (specifická metoda masáže s použitím masážní destičky). K potravinám a bylinám, které mají teplou, ohřívající povahu a dokáží rozptylovat chlad patří především byliny teplé až horké povahy a ostré až pálivé chuti. Patří sem zázvor, skořice, kari koření, cayennský i černý pepř, hřebíček, česnek, šalotka, všechny cibule, fenykl, anýz, nať hořčice, křen, bobkový list, muškátový oříšek, mateřídouška a černý bez.
Pokud nás tedy napadne větrný chlad, neuděláme chybu, když si uvaříme čaj z čerstvého zázvoru (teplý, ostré chuti, rozptyluje chlad a vítr, pomáhá plicím a žaludku) a osladíme ho třtinovým cukrem, nebo povaříme 30 minut zázvor s rýží, na dalších 30 minut vaření přidáme jarní zelenou cibulku a pak se po požití polévky pod dekou pěkně vypotíme. Během chladného období můžeme preventivně vařit polévky, kuřecí nebo zeleninový vývar s ječnými kroupami či slzovkou, cibulí, pórkem, česnekem, řapíkatým celerem, fazolkami adzuki, z koření použijeme pepř, tymián a samozřejmě sůl. Naši obranu také posílí pravidelné moxování 36. bodu na dráze žaludku.

Vítr
Je příčinou sta nemocí a je jangovou škodlivinou, která se často spojuje s ostatními patogeny, a jak je výše poznamenáno, usnadňuje jejich vniknutí do organismu. Charakteristikou větru je pohyb a proměnlivost, rozptylování a nadnášení. Příznaky nemocí se proto mění a stěhují z místa na místo (vyrážky, bolesti, otoky). Může se objevit kýchání, kašel, škrábání v krku, svědění, třes i křeče, nebo ztuhlost svalů.
Vítr má tendenci napadat horní polovinu těla, otevírat póry, a tím způsobit pocení. Je spojen hlavně s jarním ročním obdobím, z orgánů s játry. Vnější vítr dokáže pronikat do těla pokožkou, nosem, ústy, šíjí a napadá plíce. Člověk je přecitlivělý na vítr a průvan, potí se, má horečku, často také bolesti hlavy a kloubů, může mít pocit ztuhlé šíje, dušnost, kašel a kožní vyrážky.
Chceme-li z organismu vypudit vítr, uvažujeme o řapíkatém celeru i jeho bulvě, bobkovém listu, fenyklu, anýzu, z potravin o ovsu, černém sezamu, černých sójových bobech, kuzu, lněném oleji, z bylin o heřmánku, kozlíku lékařském a koprníčku. Vyhýbat se budeme nadýmavému čerstvému pečivu s kvasnicemi, pórku, cibuli a česneku, nadýmavé zelenině a vinnému octu. Masírovat můžeme horní část zad.
Když se vítr spojuje s chladem, můžeme použít již výše zmíněný čaj nebo polévku. Spojí-li se s teplem, máme vysokou horečku, bolesti hlavy, bolesti a svědění v krku, žlutý výtok z nosu a žízeň, můžeme využít rýžovou kaši s mátou (uvařenou rýži dovaříme 5 min. s mátovým odvarem a přidáme lžičku medu). Také můžeme popíjet čaj z květů chryzantémy. Po konzultaci s terapeutem lze využít speciální bylinné směsi.

Teplo
Teplo (horko) je také jangovou škodlivinou. Stoupá vzhůru (napadá více horní polovinu těla) a pohybuje se směrem ven (výraznější pocení). Má tendenci rozptylovat, pálit, vysušovat a může se spojovat se škodlivinou vlhkosti. Horko je svázané především s teplým ročním obdobím, tj. létem, z orgánů se srdcem a tenkým střevem. Napadený pacient nesnáší teplo, vyhledává chlad, má žízeň a chuť na chladné nápoje, má horečku a rychlý pulz. Potí se, bývá neklidný, může se objevit krvácení, zácpa, opary na ústech, zarudnutí očí, otoky dásní někdy i poruchy vědomí a křeče. Nemocemi mohou být angíny, úžeh, úpal, infekce močových cest a záněty mozkových blan.
V horkém období je proto důležité vyhnout se potravinám, které nás zahřívají. Naopak dáme přednost potravinám, které doplňují tekutiny a zklidňují srdce. Dobré je ovoce, zelenina, mořské plody, mořské řasy, kaše z celozrnné rýže, špaldy apod. spolu se syrovou nebo s na páře upravenou zeleninou či s ovocem. Vyhneme se příliš sladkým a příliš tučným jídlům a také smaženým a grilovaným pokrmům. Pamatujeme na polévky z fazolek mungo, tofu se zeleninou, saláty, na rýži, kuskus, amarant, quinou a těstoviny. Osvěží nás čekanka, máta, rukola, pampeliška, grapefruit, okurky, šťávy z bobulovin apod.
Z bylin čínská medicína podle příznaků používá třeba mátu (chladné povah, rozptyluje vítr a horko, prospívá krku a očím), plody i kořen lopuchu, fermentované sójové boby, květy zlateně (chryzantémy), oddenek ploštičníku a oddenky rákosu. Z akupunkturních bodů lze užít ovlivnění 11. nebo 4. bodu dráhy tlustého střeva, 2. bodu z dráhy jater i další a také přidat různé masáže.

Vlhko
Vlhko je dlouho přetrvávající, obtížně se odstraňující škodlivina jinové povahy. Je těžká a lepkavá, blokuje správné proudění energie i krve, má tendenci klesat dolů, z orgánů obtěžuje nejvíce slinivku (slezinu). Napadá povrch těla za vlhkého počasí, při dlouhém pobytu v mokrém oděvu a často se usazuje v kloubech. Člověk má pocity tíhy, tlaku, otoku těla, kloubů, končetin, bolesti bývají tupé a na jednom místě.
Vlhko se může spojovat s chladem, kdy je oběh blokován o to více. Škodliviny se nehýbou, otoky i bolesti zůstávají na jednom místě a vlhkem a chladem se zhoršují. Při spojení s horkem mohou být otoky červené s pocity pálení, mohou se objevit zapáchající a pálivé průjmy, vodnaté puchýřnaté, či mokvavé a zarudlé vyrážky a kašel s hleny. Léčebným záměrem je otevřít povrch, vypudit vlhko a dle situace ohřát chlad nebo pročistit horko, zastavit průjem či kašel. Současně je důležité podporovat funkce sleziny (slinivky).
Je dobré vyhnout se potravinám, které produkují vlhkost, tedy příliš velkému množství mléčných výrobků především v kombinaci s cukrem, bílou moukou, kombinaci většího množství sladkého ovoce s tuky (šlehačka, ovocné dortíky), obecně nadbytku tuku. U zimomřivých lidí dáváme pozor, abychom neporanili tělesné teplo (aktivitu jangu) přemírou syrové a chladné stravy. Vyplatí se podávat potraviny neutrální a přirozeně sladké, jako jsou obecně obiloviny, slzovka, dýně hokaido, sladké brambory a ořechy. Používáme kořenovou zeleninu, kapustu, zelí, ovoce, obecně v danou dobu dozrávající plody, přírodní sladidla v přiměřeném množství (javorový, datlový, rýžový sirup, slad, melasa, med), z koření třeba kardamom (teplý a aromatický, pomáhá přeměnit vlhkost, uvést energii do pohybu a podporuje slezinu), mandarinkovou kůru apod. Byliny čínské medicíny bývají aromatické, aby přeměnily vlhkost. Většinou jsou štiplavé chuti a teplé povahy, často posilují funkci sleziny a žaludku, rozhýbávají stagnace. Pokud je vlhkost spojena s horkem, hledáme neohřívající byliny neutrální povahy a mdlé chuti (např. pornatka kokosová) nebo hořké chuti a chladné povahy (šišák bajkalský a kořeny hořce a jerlínu).

Sucho
Je svázané s podzimem a z orgánů s plícemi, tlustým střevem a s nosem. Typické je sesychání, vysušování, vadnutí, praskání, ztráty tekutin, zahušťování sekretů, současně křehkost, ztuhlost a ztráta hmoty. Suchem trpí nejvíce plíce, ale nesnáší jej ani ledviny a žaludek. Projevy napadení suchem jsou sucho v nose, ústech, očích, suchá pokožka, stolice, suchý a dráždivý kašel, žízeň a slabé močení. Suchému podzimu a plicím svědčí mírně pikantní chuť různého koření, protože usnadňuje správné rozptylování energie po těle. Také zlepšuje přeměnu i pohyb tekutin a usnadňuje vyloučení škodlivin z těla. Správného zvlhčení dosáhneme neloupanou rýží a vývary s luštěninami. Na podzim také přichází chlad, proto nezapomeneme na částečně teplé, ale současně i svěží potraviny jako ředkve, pórek, cibuli, křen.
Začali jsme chladem, tedy zimou, a tou v kruhu skončíme s připomínkou, že k zimě se z orgánů váží ledviny a močový měchýř. Vařme proto dlouho tažené vývary z masa, kostí, zeleniny a luštěnin, vhodné jsou také tvrdé dýně, fazolky adzuki, mungo, kořenová zelenina a mořské řasy, kterépodporují ledviny a mohou zesílit účinek ostatních bylin zlepšujících funkci ledvin. Výborné budou dobře vařené obiloviny s luštěninami nebo zeleninou, kaše s vlašskými ořechy aj.
Podle typu člověka, zda je zimomřivý nebo horkokrevný, klidný, či divoký atd. musíme vždy vybírat, zda je dobré ohřát nebo ochladit, zklidnit apod., ale to už je na další kapitolu…