Velikonoce: oslava nového života a naděje

Dubnová Meduňka vyšla tento týden = tedy pár dní před velikonočními svátky, a proto pro dnešní den vybíráme část článku Markéty Vopičkové o tradicích těchto svátků… Celý článek najdete v dubnové Meduňce…

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, který připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista, symbolizující vítězství nad temnotou, zasvěcení se víře a příslib věčného života. Velikonoce jsou výjimečným časem radosti a očekávání nejen pro křesťany.

Oslava příchodu jara
Křesťanské Velikonoce navazují na pohanské a keltské tradice oslav jara. V průběhu staletí se lidové tradice a zvyky spojené s oslavami jara měnily a vyvíjely, k původním pohanským zvykům přibyl křesťanský rozměr oslav zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V současné době ovlivňuje podobu velikonočních oslav hlavně křesťanská tradice, ale i pohanské zvyky a vliv moderní společnosti. Způsob oslav, zvyky a tradice se liší i regionálně. Někde obcházejí stavení už na bílou sobotu koledníci s řehtačkami, jinde až na Velikonoční pondělí s pomlázkami. Jisté je, že Velikonoce nejsou jen oslavou zmrtvýchvstání Ježíše, ale jsou to svátky radosti, života a naděje!

Velikonoce – „velká noc“
Slovo Velikonoce má staroslovanský původ. Vychází z kořene „veliký“ a „noce“, což by se dalo volně přeložit jako „velká noc“. Tento název odkazuje na radostné probuzení nového života a naději spojené s křesťanskou vírou v Ježíšovo vzkříšení, k němuž došlo o Velké noci, tedy v noci z bílé soboty na nedělní Boží Hod Velikonoční. Datum Velikonoc se každoročně mění, protože je spojeno s lunárním kalendářem. Velikonoční neděle je první nedělí po prvním jarním úplňku, tedy po prvním úplňku, který je po prvním jarním dni 21. 3., což znamená, že může připadnout na datum mezi 22. březnem a 25. dubnem.

Křesťanské oslavy
Velikonoce nejsou jen Velký pátek, Boží hod a Velikonoční pondělí, Velikonoce jsou složeny z několika liturgických dnů, zahrnujících různé události spojené s posledním týdnem Ježíšova života a jeho zmrtvýchvstáním.
Začněme Popeleční středou, zahajující postní období, které trvá 40 dní a připomíná Ježíšovo vzdorování pokušením v poušti. Poslední postní neděle se jmenuje Květná neděle a připomíná Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma, kdy ho lidé vítali čerstvými palmovými ratolestmi. Dodnes se zachoval obřad svěcení kočiček, proutků vrby jívy, které lidé za tímto účelem přinášejí do kostela. Po Květné neděli začíná Svatý týden, někdy nazývaný také Pašijový nebo Velký, který byl v domácnostech zasvěcený úklidu. O Sazometné nebo Škaredé středě bylo potřeba vymést komín. Škaredá se jí říká proto, že se podle pověry Jidáš škaredil na Ježíše, v některých domácnostech se připravuje speciální pečivo, jinde se věří, že ten, kdo se bude v tento den škaredit, tak bude činit každou středu po celý rok.
Následuje Zelený čtvrtek, zasvěcený očistě těla a úklidu domácnosti. K jídlu se podávala zelená strava, nejčastěji se jedl špenát. Na Zelený čtvrtek utichají kostelní zvony, říká se, že „všechny zvony odlétají do Říma“, znovu se rozezní až o Bílé sobotě.
Na Velký pátek si křesťané připomínají smrt Ježíše Krista. Den se nese ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Podle pověsti Ježíš zemřel ve tři hodiny odpoledne a v tento čas se věřící scházejí ke zvláštní bohoslužbě. Na Velký pátek se údajně otvírá podzemí a vydává své poklady. Až se vydáte poklad hledat, hledejte mihotavé světýlko, podle jiných pověr zářící nebo kvetoucí kapradí  – to vám ukazuje místa, kde jsou ukryté poklady. Podle pověsti je na Velký pátek možné vstoupit i do hory Blaník.

Zvony jsou v Římě
Následuje Bílá sobota, den, kdy byl Ježíš pohřben v hrobě. Opět je to den ticha a rozjímání, v tento den se neslaví ani mše svatá. V domácnostech se ještě před východem slunce uklízelo novým koštětem, aby bylo stavení celý rok čisté. O Bílé sobotě se pečou mazance a velikonoční beránci, muži pletli pomlázky. Ráno se před kostelem světil oheň vykřesaný z křemene, ten si pak hospodyňky odnášely domů a zapalovaly jím oheň v kamnech. Po západu slunce se slaví liturgická velikonoční vigilie, spojená se zapálením ohně, a pokračovala do brzkých hodin nedělního rána. Velikonoční vigílie je výjimečná svou atmosférou – celý obřad zdůrazňuje naději a radost z Kristova vzkříšení, které představuje vítězství nad smrtí a hříchem. Slavením velikonoční vigilie křesťané vstupují do radostného období Velikonoc.

Lidové oslavy
Po velikonoční vigilii se křesťané probouzejí do Velikonoční neděle, dne oslav Ježíšova zmrtvýchvstání. Zmrtvýchvstání symbolizuje vítězství nad smrtí a nabízí věřícím naději na věčný život. Je to nejvýznamnější den v křesťanském kalendáři. Velikonoční pondělí je tradičně vnímáno jako den radosti a oslav, spojený s různými lidovými zvyky a tradicemi. Asi nejrozšířenějším zvykem je zdobení velikonočních vajíček, někdy nazývaných kraslice. Vajíčka slouží nejen jako pěkná dekorace, ale i jako odměna koledníkům, kteří v tento den od rána obcházejí domy s pomlázkou a koledují.
Velikonoční pondělí je den rodinných setkání spojeným s hodováním. Mezi tradiční pokrmy patří beránek, mazanec, jidáše, velikonoční nádivka a speciality z vajec, například vejce plněná. Na stole by nemělo chybět maso z jehněte jako symbol obětování…