Blahobytem k cukrovce

Je nesporné, že právě cukrovka je typickým představitelem nemocí souvisejících s růstem životní úrovně a s tím spojeného rostoucího obžerství obyvatelstva. Pojďme prozkoumat souvislosti, které můžeme za nárůstem cukrovky objevit... Článek připravila naše spolupracovnice, reflexní terapeutka Ing. Hana Fedora Smejtková.

Stařecká cukrovka ve 40?
Samozřejmě mám na mysli především tzv. diabetes 2. typu. Za posledních 20 let se výrazně snížila věková hranice osob, které jsou touto chorobou ohroženy. Před lety se objevoval výskyt tzv. stařecké cukrovky u lidí kolem 70 let a nemoc, vyžadující určitou úpravu životosprávy a užívání léků nebo inzulínu, je pak doprovázela do konce života. Byl to jeden z příznaků stárnutí a vyčerpání organismu. Bohužel v dnešní době řada lidí dokáže svůj organismus celkově „zhuntovat“ o několik desítek let dříve, než jejich předci, a tak můžeme sledovat obrovský nárůst výskytu cukrovky 2. typu už u čtyřicátníků a občas se objevuje dokonce už i u dětí a mládeže.

Proč?
Z manažerských kurzů vím, že všechny otázky, začínající slovem „proč“, jsou obviňující, a správný diplomat by se jim tedy při jednání měl vyhnout. V tomto článku jsem se však rozhodla diplomacii opustit a provést přímý chirurgický řez. Jedině pravdivé obnažení veškerých příčin a souvislostí může alespoň někoho vyburcovat k vlastnímu rozhodnutí změnit něco ve svém životě, aby se této diagnóze vyhnul, ti ostatní se schovají za alibistické: „Já vím, ale je to těžké, co naděláš…“ a pojedou dál ve stejném módu beze změny.
Co s sebou výskyt cukrovky přináší? V organismu dochází k inzulínové rezistenci, tedy k necitlivosti tkání na inzulín. Ten pomáhá krevnímu cukru vstupovat do buněk. Je pro ně zdrojem energie. Cukr se pak hromadí v krvi, kde vyvolává řadu potíží.

Nejčastější příčiny výskytu cukrovky jsou:

• genetické předpoklady – výskyt cukrovky v rodině
• špatná životospráva
• vysoký cholesterol
• nedostatek pohybu a fyzických aktivit
• nadváha
• vysoký krevní tlak
• zvýšená glykémie
• dlouhodobý stres

Příznaky
Celkem oprávněně se můžeme domnívat, že skutečně nemocných je v naší populaci ještě více, ale protože zatím nemají velké obtíže, nemají samozřejmě ani čas, natož potřebu, vyhledat lékaře. Často se říká, že cukrovka nebolí, zejména zpočátku nemá výrazné příznaky, takže neléčený problém může ovlivňovat další funkce organismu a často se na něj přijde až při léčení tzv. důsledkového onemocnění.

Mezi nejčastější příznaky patří:

• žízeň, sucho v ústech a časté močení
• stavy tzv. vlčího hladu – pokles hypoglykemické křivky
• nečekané hubnutí nebo přibírání na váze
• boláky a špatně se hojící rány
• svědění a kožní infekce
• únava a bolest hlavy
• špatné prokrvování rukou a nohou
• rozmazané vidění
• sexuální dysfunkce
• a další…

Co hrozí dál?
Cukrovka znemožňuje tělu využívat sacharidy v potravě na energii. Pokud není následně zvýšená hladina krevního cukru dlouhodobě regulována, může to vést k onemocnění srdce, k nervovému a orgánovému poškození, k poškození cév,  k očním potížím či dokonce ke ztrátě zraku a k dalším komplikacím. Upadnutí do hyperglykemického kómatu může dokonce znamenat boj o život. Reálným strašákem diabetiků je pak syndrom diabetické nohy, končící v řadě případů amputací. 

Prvek Země podle tradiční čínské medicíny
Za problémy s cukrovkou stojí jako hlavní orgán slinivka se svými Langerhansovými ostrůvky a následně se přidávají další. Slinivka spolu se slezinou a žaludkem spadá podle čínské medicíny do prvku Země, kterému je přiřazen z hlediska světových stran střed, proto i tyto orgány jsou uprostřed všeho dění a souvisí s nimi řada problémů po celém těle. Podle čínské medicíny patří dále k tomuto prvku období tzv. babího léta, žlutá barva zralého obilí, vlhké klima, sladká chuť a v neposlední řadě starosti a přemítání. Na výše uvedené orgány se můžeme podívat i z pohledu energetických center těla a ani se nebudeme moc divit, že i zde se nacházíme uprostřed těla, ve žluté třetí čakře, jejímž hlavním tématem je zpracování toho, kdo jsme, co se nám děje a co za to.

Starosti nebo sladký život?
V žádném případě nemůžeme opomenout psychosomatické souvislosti. Číňané diagnostikují u těch, kteří mají převahu duševní práce nad fyzickou, oslabenou slezinu (rozuměj slinivku a slezinu), což vytváří slušné alibi pro leckterého intelektuála. Můžeme jen s povděkem vzpomínat na blahodárné výsledky doktora Priessnitze, který své pacienty léčil vedle zábalů a koupelí ve studené vodě především fyzickou prací a v této souvislosti můžeme rovněž závidět naším předkům, kteří si museli každý den naštípat dříví a nanosit vodu. Zároveň také jedli podstatně méně tuků a cukrů, které my si často dopřáváme v nemalé míře. Sladká chuť k prvku Země patří, ale máme ji uspokojovat především obilovinami, plody a zásaditými cukry, nikoli cukrem rafinovaným. V přeneseném významu to znamená, že máme-li  správně sladký nebo oslazený život, nepotřebujeme se cpát jedovatými sladkostmi. Proto také hlavní psychosomatická souvislost ukazuje na nedostatek sladkého života (lásky, radosti, apod.), a naopak signalizuje vnitřní zakyslost a zhrzenost. Můžeme také sledovat „výhody“, které cukrovka přináší. Člověk, který se zpravidla upozadňuje, se najednou dostává do centra pozornosti „díky“ své nemoci: musí dodržovat pravidelný režim, brát léky nebo píchat inzulín, strava v kvalitě i množství se musí podřídit závažnosti choroby – a to všechno musí respektovat a dodržovat i jeho okolí. Je to takový nevyslovený, němý výkřik o pozornost, kterou tak pacient díky své nemoci získává. 

Kudy ze začarovaného kruhu?
Je jasné, že k nápravě stavu je nutno výrazně upravit životosprávu a omezit stres, podívejme se ovšem na tento zdravotní problém i z hlediska psychosomatiky. Pokud si nedostatek lásky, souznění a chybějící cit a něžnosti nahrazujeme sladkostmi, klameme jenom sami sebe a i pocit uspokojení je jenom přechodný a časem může i vymizet. Navíc při onemocnění cukrovkou je nám pak i toto zakázáno a zbude nám jen sebelítost a uzavření se před vnějším světem. Máme pocit, že nejsme milováni a jsme nešťastni z toho, jak se k nám chová okolí. Ze ztráty úcty k ostatním i k sobě se stává zacyklený kruh, plný negativních emocí. Jediným lékem je láska, stokrát sladší než všechny sladkosti. K lásce se váže vděčnost a radost. Změňme svůj postoj a dovolme si užívat radosti života, projevovat vděčnost za slasti života a vycházet vstříc především svým potřebám. Pak se hladina cukru v krvi může začít snižovat a hormonální funkce slinivky stabilizovat a organismu se dostaví obnova sil k tomu nově,  lépe a zdravěji žít. U lehčích pacientů může dojít dokonce k vyléčení, u ostatních případů k výraznému zlepšení stavu a ostatní mohou preventivně tomuto onemocnění zabránit.

Ing. Hana F. Smejtková