Zdravé zažívání není samozřejmost…

To dobře vědí ti z nás, kteří mají se zažíváním problémy – ať dlouhodobé, nebo akutní. Jaké faktory ovlivňují naše trávení a zažívání a co je třeba mít na paměti, chceme-li se těmto problémům vyhnout?
Článek připravili MUDr. Vladimíra Strnadelová a Jan Zerzán z Institutu celostní medicíny.

Někdy máme pocit, že už jsme o zažívání mluvili a psali tolikrát, že psát o tom znovu, nemá už smysl. Jenže pak přijdou další lidé, kteří mají zažívací obtíže, a vůbec je nenapadne, že něco dělají špatně...
Tak jako jejich předchůdci čekají kouzelnou bylinku, která to vše napraví. Pozitivní na tom je to, že když pochopí, co se v jejich organismu děje a upraví svoji stravu, vše se zlepší. Postupně si už dokážou poradit sami, protože vědí, co jejich organismus potřebuje. Proto je stále třeba vysvětlovat a psát o tom, aby lidé věděli, proč je trápí různé potíže a co je nutné udělat.
Zažívací systém je základem našeho organismu a jeho funkce. Dodává nám živiny i energii, a tak odpovídá za velkou část našeho zdraví. Je to složitý systém, v němž na sebe navazují jednotlivé části a jejich vzájemná spolupráce je základem dobré výživy našeho organismu. To, jestli funguje správně, závisí na mnoha faktorech. Je zřejmé, že určité dispozice dědíme po našich rodičích a prarodičích, a to jak ve funkčnosti orgánů, tak i v genetické dispozici tvorby některých trávicích enzymů.
Dává nám to určité mantinely našeho trávení, ale zdaleka to není všechno, co je třeba brát v úvahu.

První rok života
Na vývoj trávicího systému a jeho funkčnosti má velký vliv první rok života, kdy je důležité kojení a správné příkrmy, které umožňují, aby se vše vyvinulo tak, jak má. Nesmíme zapomínat ani na kvalitu stravy kojící maminky, neboť dítě dědí střevní mikrobiom po mamince a mnohdy také její potravinové intolerance. Toto je základ, ale kvalita trávení a toho, co z potravy vstřebáme a z čeho pak stavíme své tělo, je také závislé na složení naší stravy. Jde tedy o to, co jíme každý den.
Jak jsme již mnohokrát psali, pro nás i pro náš zažívací systém je zásadní, aby složení stravy odpovídalo konstrukci a schopnostem trávicích orgánů a vylučovaným enzymům. Když trávicí orgány dlouhodobě přetěžujeme, ztrácí svoji funkčnost, a to může být základem trávicích obtíží i mnoha dalších nemocí.
Středem zažívacího systému je trávicí trubice, jejíž funkčnost a také délka odpovídá tomu, co potřebujeme. U lidí není konstruovaná tak jako u přežvýkavců se čtyřmi žaludky, a proto nikdo z nás nestráví velké množství syrové zeleniny. Na druhé straně nemáme ale ani krátké střevo a agresivní žaludek jako šelmy, a tudíž naší přirozeností není mít jako základ stravy maso. Neznamená to, že nestrávíme trochu syrové zeleniny nebo masa, ale obojího je třeba mít jen omezené množství, jinak nás to zatěžuje a zpětně poškozuje trávicí systém.
Trávení začíná již v ústech, a co se v nich při příjmu potravy odehrává, máme zcela pod svojí kontrolou. V ústech začíná trávení sacharidů a na tom, jak důsledně rozmělníme a prosliníme jednotlivá sousta, závisí další trávení živin. Když dobře nekoušeme, zatěžujeme žaludek a také slinivku břišní. Sliny kromě jiného obsahují také imunoglobulíny podílející se na naší obranyschopnosti.
Žaludek rozkládá bílkoviny a má za úkol spustit tráveninu dolů do tenkého střeva. Zde pak probíhá vlastní rozklad, trávení a vstřebávání živin do krve. Tenké střevo je také důležitý imunitní orgán a v neposlední řadě je velmi důležitou barierou mezi střevem a krví, čímž chrání naši krev a vnitřní část našeho těla. Tenké střevo přechází do střeva tlustého, kde se dotráví zbytky, a hlavně se zde vstřebává tekutina.
Pro funkčnost našeho střeva je zásadní mikrobiom, jehož složení je stěžejní nejen pro naše trávení, ale i imunitu a mnohé další pochody. Když je v důsledku potravinových zátěží či dlouhodobého nevhodného složení stravy špatná sliznice střeva, osídlení střeva se mění a přemnožují se v něm patogenní typy bakterií a plísní, které pak nevhodnou stravou dál živíme. Jde například anaerobní bakterie v důsledku nadbytku příjmu bílkovin nebo plísně z nadbytku cukru. Přemnožené plísně i bakterie zpětně poškozují sliznici střeva a také mají vliv na vznik mnoha nemocí (zažívacích, kožních i imunitních.
Střeva jsou základní cestou potravy, ale to, co celý proces trávení řídí, jsou trávicí orgány játra a slinivka břišní. Ty mají zásadní vliv na to, jak jsme schopni potravu rozložit, vstřebat a také využít. Jejich funkčnost je velmi závislá na dlouhodobém složení stravy, ale také je ovlivňuje psychika.
Játra jsou orgánem, který je citlivý na stres způsobující vnitřní napětí. Přes vegetativní nervovou pleteň plexus solaris pak játra řídí žaludek i slinivku břišní. Kvůli jejich přetížení a stresu může docházet k tomu, že trávenina přes žaludek neklesá dolů, ale jde nahoru, takže se objevuje pálení žáhy, říhání a vracení potravy (reflux).
Slinivka břišní je orgán, který je přímým spojením našeho těla s vnějším prostředím, tedy nás a přírody. Zde probíhá ta nejužší vazba, neboť nejdůležitější a nejintenzivnější spojení našeho těla a přírody probíhá přes potravu a naše trávení. Proto je tento orgán citlivý nejen na správné složení stravy, ale také na její stravitelnost. Potrava, která není čerstvá a je průmyslově upravená (obsahuje stabilizátory atd.), není našemu trávení přístupná.
V širším slova smyslu je slinivka obrazem toho, jak se chováme k přírodě, jak jí rozumíme, jak ji přijímáme a „trávíme“. Asi pak není překvapením, proč je tak často tento orgán ve své trávicí funkci a v trávení cukrů slabší. Projevuje se to měkkou stolicí, nadýmáním, plynatostí, únavou, chutí na sladké a rozvojem cukrovky, což jsou dnes běžné záležitosti. Také je pak pochopitelné, proč přibývá nádorů tohoto orgánu, jež jsou velmi rezistentní na léčbu. Pro nás to neznamená, že budeme nadávat na lidstvo, které se chová špatně k přírodě, protože je třeba začít u sebe. Prvním krokem je dbát o naše nejužší spojení s přírodou, které představuje naše jídlo, jeho kvalita a složení. To je základní krok. Tím mnohé pochopíme a napravíme, od toho se pak dá postupovat dál.

Co je třeba si z toho vzít
+ Je nutné pochopit, jak funguje naše trávení a vazby našich orgánů.
+ Složení stravy musí odpovídat schopnosti našich trávicích orgánů –jejich základní konstrukci i individuální funkčnosti.
+ Dále je třeba, abychom stravě v našem žebříčku hodnot vrátili její důležitost. Dříve lidé pro svou potravu museli udělat mnoho – museli ji vypěstovat, sklidit, uložit a uvařit. V současné době se jídlo nabízí na každém rohu, a právě tím ztratilo svou důležitost. Proto je třeba si znovu uvědomit, jak moc je důležitá.
+  Strava má mít dynamiku a také by měla odpovídat našim momentálním potřebám, dennímu i ročnímu období a věku. Proto je třeba, aby byla pestrá.
+ Není důležité, co sníme někdy např. při oslavě, ale zásadní je to, co jíme denně, tedy to, co tvoří základ naší stravy.
+ Nezapomeňme na důsledné kousání, protože tím pomůžeme dalším oddílům našeho trávicího systému a umožníme správnou funkci imunity.
+ Strava má schopnost prevence i léčby mnoha nemocí. Nejde o jednotlivé potraviny, ale kompletní složení stravy.
+ Jen pro úplnost zopakujme, že podle charakteru a konstrukce našeho trávicího systému jsou základem stravy obiloviny, tepelně upravená zelenina a malé množství luštěnin. Menší množství kvalitního masa, ovoce jako dezert – to vše umí náš organismus strávit a pomůže nám to ve vyléčení z mnoha nemocí.
Tento článek má sloužit hlavně k tomu, abychom nebrali naše trávení jako samozřejmost. Také je třeba nepodceňovat opakované příznaky, i když nás ještě tolik neobtěžují. Je nutné, abychom o tom přemýšleli a jídlo, které jíme, odpovídalo našemu trávení a našim potřebám. Pak budeme mít dostatek energie a budeme se těšit dobrému zdraví.

Jednoduchá a zdravá jarní jídla – recepty pro inspiraci

Quinoové knedlíky
Hrnek quinoových vloček zalijeme horkou vodou a necháme chvíli odležet. Přidáme trochu pohankové mouky, nakrájenou pažitku či petrželku a vlhkou rukou vytvarujeme kuličky. Vaříme v osolené vodě tak dlouho, až vyplavou.

Čočkový nákyp
Hrnek zelené (neloupané) čočky namočíme přes noc. Pak vodu slijeme, dáme novou a přidáme kousek mořské řasy a saturejku. Dáme do tlakového hrnce, natlakujeme, ztlumíme plamen a vaříme asi 15–20 minut. Po uvaření opatrně odtlakujeme, tlakový hrnec otevřeme a čočku přecedíme. Tu pak doplníme solí, asi ½ dcl oleje a trochu kvalitní sojové omáčky. Vše rozmixujeme ponorným mixérem do hladka. Směs dáme na vymazaný a vysypaný pekáček a pečeme na 170 °C. Až se oddělí od okrajů. Po vyndání necháme chvíli vychladnout a krájíme.

„Špenát“ z kopřiv a bršlice
Nasbíráme misku kopřiv a bršlice kozí noha, odstraníme tuhé části a spaříme horkou vodou. Na oleji orestujeme nakrájenou a osolenou cibulku, pak přidáme kopřivy a bršlici, zalijeme vodou ze spařování zeleniny a přivedeme k varu. Přidáme trochu česneku, kokosový krém a rozmixujeme. Nakonec dohustíme kukuřičným škrobem. Na talíři vše doplníme napařenou mrkvičkou a cibulkou, zeleným listem salátu a kvašenou zeleninou.