Slunce a náš organismus

Ležet v trávě a usmívat se do slunce… koukat na modrou oblohu a pozorovat mraky… Kolik je na světě lepších věcí? Slunce většině z nás zlepšuje náladu. Jen se to s ním nesmí přehánět, což ale vlastně platí u všech příjemných prožitků…Léto se blíží, a tak se možná budou hodit praktické rady od naší spolupracovnice Simony Procházkové (jsou vybrané z meduňkové knížky Buďme zdraví na jaře i v létě...)

Jak využívají slunečního záření rostliny?
Chlorofyl, zelený pigment v listech rostlin, je schopen zachytit sluneční energii a uskladnit ji hlavně ve formě glukózy, která tvoří základní kámen pro složitější sacharidy. Dodává živočichům většinu energie. Díky slunečnímu záření vyrábějí rostliny také bílkoviny, tuk a vitaminy.
Sluneční záření vytváří životní prostředí nezbytné pro naši existenci, reguluje teplotu a vlhkost na přiměřenou hladinu. Kromě jaderné energie je slunce zdrojem 98 % tepelné energie na Zemi. Zbývající dvě procenta pocházejí z geotermální činnosti (elektrická energie z vody, vítr a mořské proudy).

Sluníčko skvěle likviduje bakterie
Hippokrates, známý otec medicíny, objevil, že sluneční světlo je užitečné při léčení různých nemocí. Toto využití světla nazval helioterapií již před více než 2000 lety. V roce 1877 dva vědci, Dows a Blunt, objevili, že sluneční světlo zabíjí bakterie. Nasadili je do živného roztoku v několika zkumavkách a docela náhodou byly některé vystaveny slunečnímu světlu. Bakterie rostly ve zkumavkách, které byly ve stínu, ne však v těch, které byly na slunci. V roce 1903 mladý dánský lékař Niels Fensen získal Nobelovu cenu za úspěšné léčení tuberkulózy pomocí slunečního světla. To urychlilo další výzkum v léčení infekcí slunečním světlem. Většinu infekčních nemocí včetně angíny, zápalu plic, malomocenství pomáhá sluneční světlo léčit. Kromě toho působí proti infekci i preventivně. Bakterie se hromadí v šatech, pokožce, stěnách a nábytku v tmavých místnostech. Okna mohou působit problémy při uchovávání tepla, ale jsou důležitá kvůli světlu, které bakterie ničí. Proto je důležité větrat ložní prádlo, zvláště ty části, které se pravidelně neperou v automatických pračkách. Prádlo by se mělo sušit venku na slunci, i když u nás to jde pouze sezonně. Slunce dává prádlu nejen svěžest a vůni, ale ničí v něm mikroby. Když u vás někdo onemocní virózou, čas od času nechejte vniknout do bytu plné světelné spektrum, které ničí stále se množící viry a bakterie. Ovšem nemocný by se měl přímého světla vyvarovat.  

Kdy slunce působí na kůži i mysl pozitivně
Náš nervový systém obvykle reaguje na sluneční světlo příznivě. Slunce u většiny lidí zlepšuje náladu, pravděpodobně zvyšuje tvorbu endorfinů v našem mozku, uvolňuje svaly, čímž napomáhá pocitům spokojenosti.
Kladný vliv má sluneční záření i na kardiovaskulární systém. Sluneční světlo, tak jako pohyb, snižuje rychlost srdečního tepu v klidu. Harmonizuje činnost srdečního svalu a zvyšuje výkon srdce zlepšováním účinnosti jeho práce. Upravuje také krevní tlak, při nízkém krevním tlaku má snahu ho zvýšit k normálu, při vysokém tlak snižuje.
Ekzémy, lupénka, akné nebo vředy na kůži se výrazně lépe hojí působením slunečního světla.
Když pokožku 10 minut denně mezi 9. a 10. hodinou dopolední nebo 16. a 17. hodinou odpolední vystavíme slunci, kdy je sluneční žár mírnější, bude to pro naše tělo prospěšné.
V ostatních hodinách ošetříme pleť ochranným krémem s patřičným faktorem a od 12 do 14 hodin bychom na slunce neměli chodit vůbec.

Působení slunečního světla na kůži
Kůže je orgán, který slouží jako obranná linie našeho těla proti bakteriím a škodlivinám z okolního prostředí. I když nás dermatologové stále více varují před slunečními paprsky, jistě jste si sami všimli, že přiměřené množství slunečního světla dodává kůži hladkost a pružnost i příjemný pocit zdraví.

• Sluneční světlo také zvyšuje odolnost kůže vůči nemocem a infekcím.
• Mírně opálená pokožka je třikrát schopnější ničit mikroby než pokožka zcela neopálená.
• Avšak příliš mnoho slunečního světla může být velmi škodlivé, hrozí rakovina kůže.
• Opakované spálení pokožky kůži vysušuje a způsobuje vrásky.
• Chodit na přímé slunce s rýmou nebo horečkou či chřipkou není zdravé – obě nemoci se spíše zhorší.
• Na druhou stranu u žádné skupiny onemocnění se léčba slunečními paprsky neuplatňuje lépe než u kožních problémů.

Kvůli nadměrnému slunění naše pokožka mnohem rychleji stárne a na některých částech postupně kůže vysychá, hrubne, objevují se vrásky a pigmentové skvrny. Dalším ochranným mechanismem, který se snaží vlastními prostředky chránit cenný genetický materiál v jádrech buněk kůže, je postupné zesilování rohové vrstvy na povrchu kůže. Ta se následkem opalování rychleji vysušuje, hrubne a svými nerovnostmi snadněji odráží paprsky do prostoru. Záření, které do pokožky vnikne, škodí nejen buňkám, ale i vláknům ve střední vrstvě kůže – škáře. Následkem toho pleť ztrácí elasticitu, začnou se tvořit vrásky a pokožka celkové stárne. Nebezpečné UV záření proniká i přes mraky a vodu a zesiluje se odrazem od vodní hladiny, písku a betonu.

Jak je to s ozonovou dírou?
Poslední výzkumy potvrdily fakt, že na jižní polokouli se ozonová vrstva ztenčuje. Díky tomu na zemský povrch pronikají ve velké míře UV paprsky o kratší vlnové délce, které pak ve vrchní vrstvě kůže poškozují jádra buněk a jsou zodpovědné za zvýšený výskyt zhoubných kožních nádorů.

Rizikové skupiny, které by se měly slunění raději vyhnout:

• děti
• osoby se světlými a rezavými vlasy
• lidé, v jejichž rodině se vyskytl melanom
• osoby pravidelně navštěvující solária
• lidé s větším množstvím mateřských znamének

Fototyp a výběr opalovacího přípravku
Než si zakoupíme opalovací prostředek, měli bychom vědět, jakého fototypu je naše pokožka. Podle reakce na sluníčko rozdělujeme kůži do čtyř skupin. Pokožka prvního fototypu je velmi citlivá a při opalování zrudne. Mívají ji lidé s velmi světlými či rezavými vlasy a modrýma očima. Na přímém slunci mohou pobývat nechránění 5–10 minut, pak se jim kůže spálí. Pokožka druhého fototypu je rovněž citlivá a jejími majiteli jsou plavovlasí lidé s modrýma či hnědýma očima. Na slunci mohou bez ochrany pobývat 10–20 minut. Jedinci s hnědými, tmavě plavými vlasy, hnědýma očima a lehce tónovanou pletí, která na slunci hnědne, patří k třetímu fototypu. Na přímém slunci mohou pobývat 20–30 minut. Čtvrtý fototyp mají lidé snědé pleti, tmavých vlasů a tmavých očí, kteří lehce hnědnou a téměř nikdy se nespálí. Bezpečně můžou pobývat na slunci až 50 minut.
Právě podle fototypu kůže se následně určuje i hodnota ochranného faktoru OF opalovacích přípravků. Číselná hodnota určuje, kolikanásobně déle můžeme zůstat na slunci oproti doporučením pro náš typ pokožky. Například – patříme-li do třetího fototypu, s OF10 si bezpečný pobyt na přímém sluníčku můžeme prodloužit z 25 minut na 250 minut. Ale pozor – například odraz vody, sněhu na horách v jarních měsících mohou zvýšit intenzitu záření o 70–90 procent. V tomto prostředí je pak nutné zkrátit dobu slunění.
U malých dětí se fototypem příliš nezabýváme. Chráníme děti, co nejvíc to jde, takže doporučuji kvalitní přípravky s ochranným faktorem 30–60, dle místa pobytu.

Jak začít s opalováním?
Tři týdny před plánovaným sluněním bych doporučila popíjení čerstvé mrkvové šťávy v množství 1 dl denně. Organismus tak získá beta-karoten, který chrání před spáleninami a dodá pak pokožce bronzovou barvu. Pro intenzivnější ochranu je výborný i pupalkový olej a vitamin E. Vědecké výzkumy potvrdily, že pravidelné popíjení rajčatové šťávy (nejlépe v bio kvalitě) pomáhá předcházet spáleninám od slunce. Obsahují totiž lykopen, který chrání kůži před škodlivými ultrafialovými paprsky. Zpočátku je nutné omezit pobyt na prudkém slunci maximálně na 15 minut denně. Tuto dobu můžeme po dvou dnech prodlužovat o deset minut. Mezi 11. až 15. hodinou bychom se měli přímému slunci co nejvíce vyhýbat. Sluneční záření je totiž příliš agresivní a rozhodně našemu organismu neprospěje. Dále bychom se měli chránit pokrývkou hlavy a používat kvalitní opalovací kosmetiku.
Po slunění se mi velmi osvědčila koupel v olivovém oleji. Připravíme si ji tak, že do horké vody ve vaně přidáme 1 dl panenského olivového oleje a 1 dl mléka. Tato lázeň by měla trvat 15 minut, pak bychom ještě měli 20 minut relaxovat. Rovněž i vysušeným vlasům můžeme dopřát olivový zábal. Stačí, když si do vlasů od kořínků po konečky vetřeme tento olej, potom vlasy zabalíme do potravinářské fólie a necháme olej hodinu působit. Jestliže chceme vlasům dopřát ještě intenzivnější kúru, přidáme k oleji 1 žloutek a 1 lžičku citronové šťávy.

Rady pro maximální sluneční ochranu:

• Na sluníčku nepobýváme mezi 11. až 15. hodinou.
• Opalovací krém nanášíme na pokožku minimálně půl hodiny před odchodem z domu. Tak získá čas nastartovat ochranné mechanismy. Na krému rozhodně nešetříme! Takto bychom měli postupovat 3× až 5× denně.
• Rty nemají pigment, proto je musíme ošetřit zvlášť. Pomůže nám pomáda na rty s  ochranným faktorem 15–30.
• Opalovací kosmetiku můžeme velmi účinně zkombinovat s rostlinnými oleji, protože například jojobový nebo sezamový panenský olej vykazují přirozený UV-faktor 4. Jsou také velmi dobře vstřebatelné, lehce hydrofilní a mají silné regenerační schopnosti. Díky nim bude pleť velmi jemná se sametovým nádechem.
• Také vlasy potřebují ochrannou kosmetiku, jako například speciální vosky, gely.
• Oči je nutné chránit kvalitními slunečními brýlemi.
• Pokrývka hlavy je rovněž vhodná.
• Nezapomeňme, že slunce opaluje i pod slunečníkem, pod mraky i ve vodě.
• V dnešní době je na trhu celá řada speciálních plážových tkanin, které nás ochrání před UV zářením. Toto oblečení je úžasné hlavně pro děti.
• Některé bylinky, jako například třezalka tečkovaná, zvyšují citlivost kůže na sluneční záření. Projevuje se to drobným podrážděním, svěděním, popřípadě puchýřky, které ale nejsou vůbec nebezpečné a při vysazení třezalky tečkované ihned odezní. Podobné účinky má například celer a petržel, antibiotika a antidepresiva.

Jak na spáleniny od slunce?

• Nejdůležitějším opatřením při léčbě spáleniny je ochlazení, které je nutné udělat co nejdříve. Popálené místo 20 minut ochlazujeme studenou vodou nebo si připravíme studený obklad. Chlazení snižuje otok a odvádí z kůže horkost.
• Mnoha lidem přináší úlevu, když si na spáleniny přikládají obklady z vychlazeného mléka, zakysané smetany či jogurtu. Mléko obsahuje velké množství tuku, neucpe póry a zklidňuje pokožku.
• Dalším přírodním prostředkem regenerujícím kůži je zelený čaj. Obsahuje totiž složky, které pomáhají chránit kůži před poškozením ultrafialovými paprsky a také zmírňují zánět. Zelený čaj můžeme popíjet a rovněž si z něj dělat obklady na postižená místa.
• Při obzvláště bolestivých popáleninách natíráme postižená místa nakrájenou bramborou nebo okurkou. Tyto druhy zeleniny chladí a zmenšují otoky.
• Pokud máme spálenou větší část těla, je dobré si připravit chladivou ovesnou koupel. Připravíme si ji tak, že 2 hrsti jemně mletých ovesných vloček zalijeme 2 litry vroucí vody a necháme 30 minut louhovat. Pak dobře přecedíme a získaný šlem přidáme do chladnější vody ve vaně. Koupel by měla trvat 10–15 minut. Ovesné vločky mají na pokožku silně regenerační a zjemňující účinky.
• Výborné zkušenosti mám rovněž s jablečným nebo vinným octem (nejlépe v bio kvalitě), obklady z nich pomáhají zmírnit bolestivost, svědění a zánět na kůži.
• Také čerstvá šťáva z aloe vera má velmi hojivé a ochlazující účinky.
• Osvědčilo se mi rovněž potírání spáleniny vitaminem E.
• Z aromaterapie je velmi účinné potřít spálená místa neředěným levandulovým či čajovníkovým (tea tree) olejem.