Význam péče o duševní zdraví

Každý člověk si přeje být zdráv. K dosažení celkového zdraví však nestačí jen dodržovat zásady správné výživy, přiměřeně se pohybovat a užívat kvalitní prostředky denní péče, ve hře jsou i další faktory, které je třeba brát v úvahu…. Které to jsou? Autorem článku je náš spolupracovník Ing. Vít Syrový.

Kromě hmotných faktorů je třeba brát v úvahu i vliv psychosomatiky, tzn. zjevných souvislostí mezi duševním stavem a různými chorobami. Příčiny mnoha problémů často vyplývají z nerovnováhy či disharmonie ukryté hluboko v našem nitru. Pokud je v sobě potlačujeme a neřešíme je, mohou se po čase projevit jako tělesná nemoc.

Psychické problémy
Jestliže tyto disharmonie necháme volně projevit, tedy pokud se dostanou do naší vědomé mysli a my na ně odpovídajícím způsobem reagujeme, překvapíme možná touto reakcí nejen své okolí, ale i sebe samé. Toto že bylo ukryto v zákoutí naší duše? I kdyžjsme se předtím domnívali, že jsme vyrovnaní a celkem v pořádku, nemůžeme třeba najednou celé noci spát, hystericky křičíme nebo se projevujeme jiným nečekaným způsobem. Málokdo si ovšem dokáže přiznat, že reaguje-li takto nevyrovnaně, nebude patrně duševně zcela v pořádku.
O takovýchto potížích většinou hovoříme spíš jako o psychických problémech. Přitom je to jen jiné vyjádření, protože pojem psychika je odvozen od řeckého slova psyché, což znamená duše. Tento souhrnný pojem se užívá k popisu více úrovní lidksé osobnosti. Psychika má tedy pojmout veškeré duševní formy a děje, jež v člověku probíhají — od schopnosti správně vnímat okolní svět, chápat vzájemné vztahy a zákonitosti různých jevů až po odpovídající reakce na vnější podněty. Jenže kdo o sobě může tvrdit, že toto vše dokonale zvládá? Přitom zmíněné duševní projevy jsou jen „vrcholkem celého ledovce“, ukrytého v podvědomí a v dalších běžně neviditelných hladinách naší osobnosti. Mnoho lidí ani netuší, co všechno se v jejich nitru ukrývá.
Leckdy si lidé ani neuvědomují nesmírný význam duševního zdraví, psychické problémy podceňují a neberou je tak vážně jako choroby fyzické. Člověka trpícího vážnějším srdečně-cévním onemocněním či rakovinou ostatní často litují a možná si pomyslí:„Jen aby to nepotkalo mne…“ Nad psychickými problémy, třeba i vážnými, mnohdy lidé mávnou rukou s tím, že „depku přece občas mívá každý“…
Člověk, který prožil těžkou depresi, může potvrdit, že duševní bolesti bývají horší nežli tělesné. Když se lékaři dotazovali skupiny lidí, kteří v životě prodělali jednak rakovinu, ale i depresi, kdy se cítili hůře, označila většina z dotázaných za mnohem horší deprese. Ty lze také brát jako smrtelná onemocnění, nemálo z takto postižených spáchalo sebevraždu. Proto bychom těmto stavům měli věnovat náležitou pozornost.

Epidemie duševních chorob

Náš současný svět se zjevně dostal do vnitřní krize. Denně to sledujeme kolem sebe a mnohé zprávy uveřejňované v médiích můžou vést k až domněnce, že někteří lidé zřejmě „zešíleli“. Bohužel stoupá počet nepříčetných nebo agresivních činů, vražd a dalších projevů destruktivního jednání. Sebevraždu prý v Česku spáchají průměrně tři lidé denně. Část naší populace je závislá na návykových látkách. Podle statistik máme nejvyšší spotřebu alkoholu ve střední Evropě, marihuana se podle expertů stala téměř normou. Třetina populace už někdy vyzkoušela nelegální drogu…
Přibývá lidí s psychickými problémy a je namístě hledat příčiny. Přestože materialisticky zaměření lidé svádějí vznik těchto problémů na různé nepříznivé hmotné vlivy či patogeny (viry, parazity atd.), je zjevné, že s takovýmito vysvětleními už nevystačíme. Skutečné příčiny leží mnohem hlouběji. Určité části naší osobnosti byly dlouho potlačovány a zamlžovalo se vědění o běžně neviditelných úrovních. Proto se dnes tyto oblasti bouřlivě ozývají a chtějí se uplatnit.
Většina lidí ovšem dnes nemá čas nebo se ani nechce zabývat neviditelnými substancemi,  jako je duše. Nenacházejí skutečný smysl života, snaží se všemožně utlumit nutkavé napomínání svého nitra. Někteří se zahlcují přemírou rozumových informací, jiní vyhledávají různé tělesné požitky a podléhají nezdravé životosprávě, závislostem atd. Předávkování návykovými látkami může vést ke vzniku skutečně závažných stavů, např. toxické psychózy, jež může přejít až do schizofrenie.
I zdánlivě menší prohřešky proti zdravému životnímu stylu způsobují nemalé problémy. Mnozí lidé si svého zdraví neváží nebo s ním přímo hazardují. V důsledku toho pak churaví na těle i na duši a umírají o mnoho dříve, než by měli. Lidé se často vymlouvají na vnější nepříznivé faktory, ale takový alibismus nikomu nepomůže. Chceme-li se ve zdraví dožít požehnaného věku, je nutné změnit k lepšímu — v sobě a kolem sebe – to, co změnit můžeme.
Inspiraci ke změnám najdeme nejen v literárních zdrojích, ale symbolická poučení nám nabízejí i rozliční živočichové. Zajímavé je seznámit se třeba s životem včel. Uvádí se, že včela dělnice, která v sezoně létá od květu ke květu a do úlu pilně nosí med, se dožívá od tří do šesti týdnů. Jestliže jsou včely dělnice v zimním čase v klidu, mohou se dožít kolem šesti měsíců. Včelí královna je naživu od tří do pěti let, což se někdy vysvětluje tím, že je řádně krmena mateří kašičkou. Ovšem kromě toho nachází své uplatnění v kladení vajíček a splňuje své poslání.
Jaké poučení z toho vyplývá pro nás? Kromě významu hodnotné výživy, obsahující všechny nezbytné živiny, je třeba si uvědomit i důležitost potřebného odpočinku. Nenabádáme tím k lenosti, ale měli bychom si najít na sebe čas, udělat si „pořádek“ ve své duši, pořádně se vyspat atd. Není přece nutné „upracovat se k smrti“ a stále přebíhat od jedné činnosti ke druhé. Nejsme na světě jen kvůli hmotným záležitostem! To pochopíme, když se občas dokážeme zastavit v běhu všedních činností a budeme-li v klidu naslouchat svému nitru.

Co škodí naší duši
Když se zklidníme a ponoříme do svého nitra, zřejmě brzo odhalíme, co máme dělat a co nás nejvíc zatěžuje nebo co nám škodí. Může to být nesprávné myšlení, nezvládané emoce, nezpracované bolestné prožitky, nevyrovnané projevy apod. To vše má zjevný vliv na rozličné duševní hladiny. Jakoby se tím zakalila či rozvířila naše vnitřní voda. Je známo, že voda jako „rezonátor“ do své struktury přijímá vše, co do ní pronikne. Přitom to, co vychází z našeho nitra, má na naši vnitřní vodu leckdy větší vliv než impulzy přicházející zvenčí. Do její struktury se „zapíše“ způsob našeho myšlení, užívaná slova, prožívané emoce atd. Voda tvoří převažující část krve i těla, a proto její vyzařování zpětně ovlivňuje mozek, nervový systém i to, jak se cítíme.
Samozřejmě při tom spolupůsobí i další vlivy, třeba ty, které k nám přicházejí od ostatních lidí. Je prokázané, že podobně jako chřipka jsou nakažlivé i stres a silně prožívané emoce. Proto se můžeme nakazit nejen hmotnými patogeny, ale i běžně neviditelnými vlivy. Přijmeme-li nepříznivé nastavení ostatních, jejich názory či další vlastnosti, které nám byly dosud cizí, začneme se většinou i jinak chovat, myslet apod. Můžeme si to představit jako zavirovaný počítač či mobil, které nakazí nějaký „vir“, tj. program, jež dané zařízení přinutí, aby se přestalo chovat „mravně“ a dělalo něco jiného, než by mělo. Třeba začne všem osobám v adresáři rozesílat zmatené maily. Takovéto nepatřičné programy mohou vyvolat značné škody.
I v naší mysli mohou „uvíznout“ nevhodné programy, jež nám pak škodí. Kromě zmíněných vlivů může jít i o určitý vzorec chování, přijatý v dětství nebo během dosavadního života. Problém může vyplývat i ze „zranění duše“, k němuž došlo v našem současném či minulém bytí. Na základě nesprávného či bolestného záznamu v duši můžeme třeba útočit na ty, jež nám naše zranění něčím nechtěně připomněli. Přitom ubližujeme druhým i sami sobě. Uvědomíme-li si to, měli bychom se snažit takových reakcí vyvarovat a nenechat se ovlivňovat chybným vnitřním nastavením.
Také není vhodné si lehkomyslně zahrávat s myšlenkami nebo opakovat a nechat na sebe zbytečně působit obecně zažité nepatřičné fráze. K lepšímu pochopení neblahého vlivu nesprávného nastavení či slovních výroků si uveďme alespoň jeden z tzv. duševních symptomů, jež popisujeme v knize Jak ochraňovat čistotu duše. Nazvali jsme ho v ní negativismus. Lidé „nakažení“ tímto symptomem se navenek projevují výroky typu: „Nic není podle mých představ! Nezvládnu to! Nedopadne to dobře! Nikdo mě nechápe! Nemá cenu nic dělat…“
Podobné negativistické výroky jsou celkem časté, jejich příčiny bývají různé. Dotyčný člověk může být rozladěný, znavený, ubitý všemožnými z vnějšku přicházejícími zatěžujícími událostmi atd., někdy je příčinou nesprávné vnitřní nastavení. Nicméně si tím vždy škodí. Naprogramuje se přitom tak, že mu pak skutečně nic nevychází. Pokud se někdo v těchto negativistických stavech utápí déle, vidí poté vše „černě“, což nakonec může přejít až do těžké deprese.
Proto se pokud možno vyhýbejme negativistickým a dalším nevhodným výrokům. Měli bychom stále dávat bedlivý pozor na to, co říkáme a jakými myšlenkovými pochody či emocemi se necháme ovlivňovat. Odhalíme-li libovolné špatné sklony či nepatřičné projevy, neměli bychom je ale násilně potlačovat. Naopak je třeba v sobě i u druhých podporovat a posilovat opačná pozitivní stanoviska. U negativismu jsou jimi tolik potřebná sebedůvěra, správné sebeocenění, naděje na zlepšení a další povzbuzující nastavení.

Jak předcházet duševním problémům
Pokud chceme duševním problémům účinně předcházet, je nutno pochopit vlivy a souvislosti, které mohou působit na psychické zdraví. Vyhýbejme se nejen hmotným škodlivinám, ale i nepříznivě působícím myšlenkovým, emociálním a dalším zlovolným formám. To vše totiž zakaluje naše vyzařování a škodí nám i okolí. Řádná hygiena a udržování čistoty jsou nezbytné u pozemského těla i u duše!
V první řadě bychom v sobě měli odhalit, pochopit a co nejdříve odložit nevhodné duševní projevy, aby nás už nezatěžovaly a nezpůsobovaly zbytečné problémy. Často zdůrazňované „udržování čistoty myšlenek“ znamená mimo jiné i to, že v sobě nenecháme vzklíčit ani rozvinout žádný nevhodný myšlenkový pochod. Pokud cítíme, že na nás něco takového z okolí dotírá, je třeba tyto nepříznivé vlivy rázně zapudit a snažit se přeladit do pozitivního nastavení. Důležité je i sebeovládání a také pochopení minulých zranění naší duše, po procítění upřímné lítosti odpusťme sobě i druhým.
Doba si žádá, abychom si osvojili znalosti o rozličných duševních dějích, usilovali o skutečné sebepoznání a pochopili duchovní zákonitosti. Velmi prospěšné je poznávat okolní přírodu. Vždyť ta nabízí tolik prostředků, které nám napomáhají lépe zvládat všechny úkoly a situace, jimiž procházíme! Moudrý člověk by proto měl tyto podpůrné prostředky znát a v případě potřeby je i správně užívat! Ke zklidnění a lepšímu naladění může přispět nejen meduňka, ale i mnohé další dary Nejvyššího.