Křen selský: zdravý, chutný, účinný!

Pěstujete na zahrádce křen nebo víte o místě, kde roste? V takovém případě můžete využít sílu a schopnosti této neobyčejné rostliny v přípravě pokrmů i v péči o zdraví – jak nám radí Simona Procházková ve své knize Léčivá síla čerstvého koření (kniha vyšla v edici Knihovnička Meduňky www.knihovnickamedunky.cz ) Připravte si třeba meruňkový nebo jablkový křen…

Křen selský, latinsky armoracia rusticana je vytrvalá rostlina vyrůstající do výšky až jednoho a půl metru. Přízemní listy jsou veliké, dlouze řapíkaté s podlouhlou a hrubě vroubkovanou čepelí. Tato rostlina kvete bílými kvítky, které jsou uspořádány do vrcholových hroznů. Plodem je nafouklá kulatá šešulka. Kořeny křenu bývají dlouhé až čtyřicet centimetrů a jejich tloušťka je kolem čtyř až šesti centimetrů. Svou typickou chuť má křen díky obsahu éterických olejů.
Tato léčivka pochází z východní a jižní Evropy. Dnes se pěstuje po celé Evropě, Asii i Americe. Planě roste na ruských a ukrajinských stepích. Jde o jednu z pěti hořkých bylin, které se jedí při slavnostní večeři v první večer židovských Velikonoc. A typické velké listy křenu můžeme leckde vidět i u nás…

Jak pěstovat křen?
Této rostlině se daří na slunci, ale i v polostínu. Aby se kořeny mohly dobře vyvíjet, vyžaduje dostatečnou půdní vlhkost, živiny a hloubku. Dále křen potřebuje i dostatek místa, kde může nerušeně růst. Množí se asi dvaceti centimetr dlouhými kořenovými řízky, které vyrůstají jako vedlejší kořeny na silném hlavním kůlovém kořenu. Odebíráme je při slizni z hlavního kořene. Na jaře či podzim je vysazujeme šikmo do půdy na vzdálenost asi čtyřicet centimetrů tak, že jejich horní konec je zakryt jen asi jedním centimetrem půdy. Předtím je však nutné odstranit všechny postranní kořeny a pupeny. To samé zopakujeme ještě jednou v létě, přičemž řízky opatrně odhrneme a následně hned zakryjeme zeminou. Křen se dokáže velmi rychle rozrůstat, proto je dobré ho vysadit do velké hluboké nádoby, jen tak ho máme pod kontrolou.

Léčivé účinky křenu:
Předmětem sběru je kořen, který se používá čerstvý. Strouhaný křen se používá při infekcích ledvin a močových cest, ale i při bronchitidě. Směsí křenu a medu si výrazně pomůžeme od kašle a silného zahlenění. Křenové obklady se zase doporučují při astmatu, revmatismu, bolestech hlavy. Droga rovněž zvyšuje vylučování trávicích enzymů, pomáhá udržet správnou střevní mikroflóru, celkově zlepšuje látkovou výměnu a působí i močopudně. Křen rovněž obsahuje hodně vitamínu C. Je to tedy vynikající prostředek v rekonvalescenci, protože aktivuje životní síly.

Nápoj pro dobré trávení
Jestliže nás přepadnou trávicí obtíže, můžeme si pomoci tímto nápojem. Pro jeho přípravu potřebujeme ¼ litru teplého mléka (můžeme použít i rostlinné – sójové, rýžové, ovesné), do kterého nastrouháme asi jeden a půl centimetru dlouhý kousek kořene křenu. Nápoj popíjíme po douškách.

Křenová tinktura – elixír mládí
Dvě lžíce nastrouhaného kořenu křenu zalijeme půl litrem šedesáti procentního lihu. Vše necháme čtrnáct dní na teplém místě louhovat. Nesmíme zapomenout dvakrát denně protřepávat. Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme třikrát denně deset kapek nakapaných do dvou dl vody.

Křenový obklad
Očištěný a nastrouhaný křen naneseme v tenké vrstvě na lněný hadřík, který pak přikládáme na bolestivé klouby, při astmatu či velkém zahlenění na hruď. Kůži si před nanesením obkladu promažeme máslem či olivovým olejem. Zabalíme ručníkem a necháme deset minut působit.

Obklad pro povzbuzení jaterní činnosti
Na oblast jater si 10 dní po sobě přikládáme obklad z ½ kostky tučného tvarohu, 3 lžic nastrouhaného křenu, 1 nasekané cibule.

Pro koho není křen vhodný?
Intenzivní konzumace této léčivky může způsobit podráždění sliznic a pokožky. Při zevním použití se mohou u přecitlivělých lidí vyskytnout podráždění kůže, připomínající spáleniny od slunce. Při nadměrné vnitřní konzumaci si můžeme podráždit žaludek, střeva i ledviny. Tady taky platí pravidlo – „všeho s mírou“. Těhotné a kojící ženy by se měly křenu raději vzdát. Čerstvě nastrouhaný kořen se nesmí dostat do očí, protože opravdu hrozně pálí a mohl by je poškodit.

Křen v kuchyni:
Křen chutná ostře až štiplavě. Jeho pronikavá vůně vhání až slzy do očí. Aromatická síla křenu je největší na podzim v době sklizně, postupem času pak slábne. Čerstvě vykopaný kořen vydrží v suchém písku celé měsíce, kořeny přinesené z obchodu v dobrém stavu vydrží v mikrotenovém sáčku v ledničce asi tři týdny a to i nakrájené a při postupném zpracovávání. Nastrouhaný kořen se dá i zamrazit. Křen je vynikající v kombinaci s jablkem, mangem, avokádem, červenou řepou, bramborami, s celerem, pažitkou, koprem, rajčaty. Výborně se hodí k hovězímu masu, tučným či uzeným rybám, mořským plodům, smetaně i hořčici.
Čerstvě nastrouhaný křen můžeme stabilizovat trochou citrónové šťávy, uchová si tak svoji vůni a světlou barvu.

Jablkový křen
Potřebujeme: 1 lžíci najemno nastrouhaného křenu, 3 lžíce nastrouhaných jablek, 4 kapky citrónové šťávy
Postup: Všechny uvedené přísady promícháme a můžeme servírovat například k masu.

Meruňkový křen
Potřebujeme: 1 lžíci najemno nastrouhaného kořene křenu, 1 lžíci meruňkové marmelády, 1 lžičku hořčice
Postup: Uvedené ingredience dobře promícháme, tato směs se hodí rovněž k masu.

Omáčka s křenem a jablky
Potřebujeme: 60 g strouhaného křenu, 1 velké jablko, mořskou sůl, 100 ml smetany ke šlehání, 1 lžičku ovocného cukru
Postup: Do křenu vmícháme citrónovou šťávu, aby neztmavnul, pak přidáme nastrouhané jablko, sůl, cukr a necháme patnáct minut odležet. Poté ušlehanou šlehačku jemně vmícháme do křenové směsi. Tato omáčka je výborná k hovězímu masu a rybám a oceníte ji jako přílohu k masu i při oblíbeném grilování…