Tajemství souvislostí: Jitro psychotroniky v Čechách
Z knihy Tajemství souvislostí od zkušené a moudré ženy a skvělé astroložky Zoši Kinkorové, dlouholeté spolupracovnice Meduňky, která před několika opustila tento svět ve věku více než 90 let, vybíráme pro vaši inspiraci další pasáž – tentokrát její osobní vzpomínky na skupinu lidí, kteří se v éře socialismu věnovali bádání v oboru psychotroniky…
Oficiální věda a tajemno
Oficiálně jsme měli být všichni materialisté, marxismus-leninismus duchovno odmítal. Mnozí jsme ale hledali cesty, jak a kde se dovědět něco zajímavého o „tajemnu“. Tajně se překládaly články ze zahraničního tisku, které jsme opisovali a rozesílali přátelům. Dostávali jsme samizdatová „poselství“ a úvahy senzibilů. Nestačili jsme žasnout nad tajemnými zvěstmi o mimozemš_anech, časové smyčce, Bermudském trojúhelníku,o telepatii a o duchovních vědách.
Zajímavá byla „Poselství z Borupu“, založená na slovech Ježíše z evangelií:„…Budou dva na poli — jeden bude vzat a druhý ponechán. Budou dvě u mlýnku — jedna bude vzata a druhá ponechána…“ Tato poselství obsáhle kritizovala stav tehdejšího světa, jehož stíny, špína a špatnosti musí být vyčištěny a spáleny ohněm. „Světlé bytosti“ podle barvy aury budou zachráněny a odvezeny vyššími bytostmi, zatímco lidé zatížení zlými skutky a myšlením budou ponecháni ke zničení. Nebo již výše zmíněné„Poselství Hanse Bauma“ ze Švýcarska, které rozeslal všem představitelům států. Obsahovalo informace o „Třech dnech tmy“ — o možnosti katastrofy Země, jíž musíme projít a jak se na tyto dny připravit, abychom přežili. Samizdatová poselství mám schována dodnes a pracuji s nimi. Kupodivu i oficiální věda se pustila do výzkumu „tajemna“. Nebyl to jenom ministr Dr. František Kahuda, CSc., který pořádal vědecké semináře o psychotronice. Zkoumal vlny mozku, zjistil, že mozek každou myšlenkou vytváří tzv. mentiony ve svých vlnách a zabýval se mnoha dalšími výzkumy. Jeho spolupracovnicí byla i Dr. Marta Foučková.
Semináře Dr. Zdenka Rejdáka, prezidenta světové psychotronické společnosti, žáka mystika Kafky, se konaly jednou měsíčně v posluchárně psychiatrické léčebny v Praze 1, vstup byl volný a přednášeli na nich významní vědci i ze zahraničí.
Hlavně o zdraví — o původu nemocí, zdravé výživě, o bylinkách (pamatuji se, že velmi doporučovali vlaštovičník), o léčitelství, o homeopatii, telepatii, moderních výzkumech v oblasti medicíny, fyziky, astrofyziky, psychiatrie a psychologie. Velký důraz kladl na příznivý vliv tělocviku — pečovat o páteř se má od útlého mládí, jinak nás v pozdějším věku čekají velké potíže. Pamatuji si i na přednášku o významu správného dýchání, kterému se musíme naučit: při vydechnutí dbát na to, aby i ta nejmenší průdušinka byla vyprázdněna a další nadechnutí bylo hluboké. Snažit se, abychom měli co nejvíce možností dýchat na zdravém vzduchu, aby všechny orgány v těle byly dostatečně okysličeny, jinak chřadnou. Zejména mozek potřebuje hodně kyslíku. Tyto informace dnes díky józe většina z nás zná, ale tehdy to byla úplná novinka. Stejně jako přednášky o vlivu umění na lidské zdraví: citové energie potřebují dostatečný ventil, jinak se hromadí a mohou být příčinou stresu. Umění, zejména hudba a tanec, mohou být dobrým ventilem pro naše citové energie.
Světové psychotronické kongresy se konaly po celém světě, tehdy to bylo v Praze, v Bratislavě, v Záhřebu, v Americe. Na světový kongres do Záhřebu jsme jely s Martou Foučkovou a těšily jsme se zejména na přednášky ruských akademiků. Ti totiž byli ve výzkumech psychotroniky nejdál, nebo dostávali od vlády vysoké dotace na výzkumy ve svém oboru, a mohli tudíž hodně věnovat také na výzkumy v oblasti psychotroniky. Jenomže na kongres nepřijel ani jeden z nich — strana to nedovolila. Jejich výzkum psychotroniky totiž byl státním tajemstvím, nebo_ se týkal zejména telepatie, která by se dala využít pro špióny místo tajných šifer. Pozdější výzkumy však neprokázaly telepatii jako spolehlivou a špióni raději používají klasické metody.
Jednou mi přivezl manžel ze zahraničí německý časopis Stern s velkým článkem o „tajných zbraních Rusů“ a já ten časopis přinesla na seminář Dr. Rejdáka. Mezi posluchači byli však agenti StB, kteří mi chtěli časopis vyrvat z ruky, ale podařilo se mi ho předat Dr. Rejdákovi. Pro něj to však nebyla žádná novinka, nebo_ on sám do Ruska jezdil, s těmi akademiky byl v kontaktu a jejich výzkumy předával i badatelům z jiných států.
Jasnovidectví a nadsmyslové schopnosti
Jedním z témat seminářů bylo i jasnovidectví a výzkumy italského vědce — psychologa Assagioliho. Dr. Rejdák spolupracoval s několika jasnovidkami, a když se na něj kupříkladu obrátil Interpol s tím, že se ve Francii ztratil obraz nedozírné ceny, kontaktoval paní Jarušku U., která ten obraz našla. Interpol mu tehdy velmi děkoval.
Zajímavý byl seminář o nevysvětlitelných jevech. Pamatuji si příběh s fotografií jednoho domu, který byl zmodernizován. Přitom se však na fotografii objevil i obchůdek, který tam kdysi byl, i vývěsná reklama Smíšené zboží. Vědci nad tím kroutili hlavou a usoudili, že snad i věci mohou mít paměť_…
Jeden seminář nás seznámil s léčiteli z Filipín. Přednášela žena, která tyto léčitele na Filipínách navštívila a podstoupila jejich terapii. Ukázala nám břicho, na kterém nebyla ani jizvička, a přitom prý ji léčitel jednou rukou břicho otevřel, vyjmul nemocnou tkáň a vhodil ji do kbelíku. Tekla prý sice krev, ale tu druhou rukou setřel a pouhým pohlazením otevřenou ránu zase uzavřel. Ani nás nenapadlo pochybovat — i pan Rejdák tomu věřil. Já sama jsem celých 40 let o pravdivosti tohoto tvrzení nepochybovala, až se mi v roce 2007 dostala do rukou kniha, jejímž autorem byl německý režisér Klemens Kuby „Na cestě do sousední dimenze“, v níž autor tato kouzla vysvětluje: Břicho léčitelé vůbec rukou neotevřeli — krev byla z kohouta,
kterou léčitel na břicho nenápadně nalil, nemocná tkáň, kterou vhodil do kbelíku, byly jen drůbku ze zvířete. Ale kupodivu, pacientku ti léčitelé skutečně vyléčili. Tu krev a drůbky z kohouta prý potřebovali jen na efekt.
Nejčastější byly přednášky o zdravé výživě. Významní vědci nám vysvětlovali, jak nezdravé a jedovaté je všechno, co jíme.
Máslo a sádlo přispívá k cholesterolu. Cukr je jed. Světlé pečivo jsou jenom prázdné kalorie. Maso nás ničí a přispívá k zácpě. Zelenina je poškozena umělými hnojivy, a tudíž nás rovněž poškozuje. Věřit můžeme pouze zelenině vypěstované na vlastní zahrádce. Vejce obsahují rovněž cholesterol. Později však měl přednášku pan MUDr. Koloušek, který vysvětloval, že vejce obsahují lecitin, který je důležitý pro naše
cévy a zabraňuje mozkové obrně. Ovšem pouze od domácích slepic, jejichž vejce mají 10x více lecitinu, než slepice z chovů.
Také máslo je pro naši pleť důležité. Kdo se vyhýbá máslu, má ve stáří pleť plnou vrásek, jako sušenou švestku. Po přednášce jsme chodili celá parta i s panem Rejdákem na večeři do hospody U kalicha a tam jsme si všichni, i pan Rejdák, dali jako předkrm porci uzeného jazyka, potom vídeňský řízek s bramborovým salátem a k tomu plzeňské pivo. Na závěr pak přišla rakvička se šlehačkou. Pokaždé stejně. Ani nás nenapadlo, že je to po takové vědecké přednášce nelogické, že se dopouštíme hříchu na svém zdraví a stručně řečeno — že jsme barbaři. Po večeři se však rozvinula zajímavá debata, která byla mnohdy zajímavější než sama přednáška. Při té jsme většinou setrvali až do půlnoci. Diskutovali zejména vědci, kteří měli jiné názory, než měl lektor přednášky. Pan profesor z Polska tvrdil, že není důležité to, co člověk sní, ale co stráví. Když má člověk na jídlo chuť, vytváří tělo příslušné šťávy na trávení a jídlo nám tak jde k duhu. Nechutná potravina prý projde tělem bez užitku.
Vepřové a husí sádlo prý také nelze tak docela odsoudit — střeva totiž potřebují jednou za čas promastit. Mléčné výrobky jsou veledůležité pro kosti a zdravé zuby.
Do debaty se tenkrát vmísil prosťáček pan Jiroušek a pravil, že to je svatá pravda, že on jí jenom to, na co má chuť a o co si jeho tělo řekne. A tělo se mu odvděčí tím, že je zdravé. Časy se však mění — i názor na stravování se změnil. Dnes se dbá na zdravou výživu a přednost se dává zelenině, luštěninám a ovoci před masem a tuky…
/pokračování/