Kdo je šťastný, je i zdravý: Endokrinní systém

Jak funguje endokrinní systém a jak se jeho působení projevuje „v praxi“? O tom je další kapitola z knihy klinického psychologa dr. Petra Novotného…

Deprese bývá označována také za efekt hněvu podníceného vnějškem, který postižené Já vnějšku v důsledku rezignace  neoplatilo, ale obrátilo jeho destruktivní sílu proti sobě.  
První pákou CNS je endokrinní systém a druhou systém imunitní, jenž chrání zdraví Já, anebo jeho zdraví naopak  cíleně oslabuje, protože bez zdraví se ani mizerně žít nedá.   Oba systémy mezi sebou masivně komunikují a důsledně spolupracují. Avšak také další části či částečky mozku bývají pro zdraví Já významné, což je limbický systém, jenž monitoruje například úzkost, strach a sociální chování Já.
Endokrinní systém funguje velmi důsledně s dopomocí  nejúčinnější strategie, což je cukr a bič.  
Cukr představují chemické látky a šťastlivecké hormony, které vyrábí pro Já doslova na míru, aby se mu líbilo na světě a pak dělalo v jistých životních situacích a obdobích zejména to, co dělat má a co je sociálně  žádoucí a nezbytné. Například těhotné ženě mizí z krevního řečiště  bleskově ony hormony a chemické látky, které ji dosud popouzely až k mužskému soupeření a projevům nespokojenosti.
Stane se to, aby těhotná poněkud zjihla, zněžněla a  rozhojnila lásku otce počatého dítěte. Pak porodí v pokoře, klidu a míru, protože se cítí sociálně a emočně zabezpečena. Jisté však je, že ani taková preference na některou dámu nezabere.
Při nadměrném fyzickém výkonu, když Já cítí silnou bolest například ve svalech, vyplaví endokrinní systém do jeho krevního oběhu enfekalin, jenž zapůsobí důsledněji a někdy s větším efektem než lékařem podaný morfin, takže tuto bolest rychle i důsledně potlačí.
Endokrinní systém představují žlázy s takzvanou vnitřní sekrecí. Produkují hormony, které rozesílají do konkrétních částí těla s  dopomocí krevního řečiště.
Například endorfin je nejznámějším a populárním šťastliveckým hormonem. Po vniku do mozku navozuje dobrou náladu, spokojenost, vyrovnanost, radost, nadšení, štěstí, mírumilovnost, pochopení pro zájmy ostatních a také euforii někdy až v podobě osvobozující citové bouře.
Endorfin tlumí bolest a ovlivňuje produkci dalších šťastliveckých hormonů. Osvědčí se úlevou i při dlouhodobé svalové zátěži, při fyzické práci anebo při vytrvalostním sportu. Například maratonci pak říkají, že konečně nabrali druhý dech, což by se jim bez pomoci endorfinu nepodařilo.
Hormony jsou chemické sloučeniny pracující jako přenašeči emočních zpráv od jedné buňky ke druhé či od jedné skupiny buněk k jiným buněčným skupinám.
Do skupiny šťastliveckých hormonů patří také serotonin, oxytocin,  melatonin anebo dopamin.
Serotonin ovlivňuje kvalitu spánku a bdění i úroveň sexuálního prožívání, v případě nezbytnosti však dokáže povzbudit také obranou agresi. Společně s oxytocinem probouzejí rychlou citovou náklonnost například při seznamování s erotickými partnery, což se pak označuje jako láska na první pohled.
Psychoterapeuti vědí, že tyto dva hormony  podněcují velice rychle vzájemné sympatie, což využívají při skupinové psychoterapii.
Dobrodějný oxytocin posiluje také mateřské chování, podněcuje důvěru v bližní a citlivost na výraz jejich obličejů. S velkou ochotou napomůže k zapálení ohně velké nebo dokonce celoživotní lásky.
Melatonin souvisí s potřebou a kvalitou spánku a působí i jako prevence vůči rakovině.
Dopamin brání rozvoji Parkinsonovy choroby i zjevení schizofrenie, avšak ani on není vždycky úspěšný. Navozuje také slast ze splněných úkolů a z dobrodějných emočních i sociálních počinů.
Pokud se dopamin vyplavuje do striata, což je malá částečka mozku, podnítí Já k intuitivním rozhodnutím Například prokoukne povahu a záměry druhých, rovněž se jeho zásluhou stane tvořivejší, důvěřuje prvním dojmům anebo nahlédne byť jen letmo do budoucnosti.
Mezi stresovými hormony kraluje kortizol. Vyplavuje se při silném nebo dlouhodobém stresu a také při strachu. Kortizol se nejraději uvolňuje do krve vzápětí po svém bratránkovi, dalším stresovém hormonu adrenalinu. 
Kortizol společně s adrenalinem způsobují, že se silně znepokojují stresová situace například ochromující strach anebo okolnosti, jež strach navodily, vryjí do paměti Já až tak důsledně, že tomuto strachu v budoucnu dokáže předcházet například zbabělostí a útěkem, anebo anebo naopak  hrdinstvím a útokem.
Aldosteron je stresový hormon navozující depresi, která každé Já přinejmenším zneklidní anebo znechutí, ale někdy je důsledně emočně a sociálně ochromí. V tomto případě promění Já v cizince  i v jeho nejbližším sociálním okolí.  Zbaví jej radosti ze života, navodí beznaděj, odpor k životu i ke komunikaci s nejbližšími. Někdy je dokonce podnítí k sebevraždě, když strach Já ze života převáží nad strachem ze smrti.
Depresí sevřené a zmučené Já se i před nejbližšími zabarikáduje v hlubině svého nitra někdy až tak důkladně, že odtud už nedokáže zavolat o pomoc.
Silná deprese nenabízí žádné východisko, protože přesvědčí i velmi racionální Já o nesnesitelné marnosti  a zbytečnosti života.
Stresovými hormony jsou také kortizon (bratr kortizolu), adrenalin a noradrenalin. Kdyby jejich vyplavování endokrinní systém nepodněcoval, sociálně vyladěný člověk by už dávno neexistoval, což není paradox, protože emoční a potažmo i zdravotní strádání navozené v důsledku vlivu stresových hormonů, podnítí i průměrné Já ke korekci vlastního emočního a sociálního chování.
Od sociálního dna je potřeba se co nejrychleji odrazit k osvobozujícímu nadechnutí. Kdo však ani na dně bahniště nepostřehne, že mu v důsledku strádání hrozí nebezpečí v podobě nemoci, ten se mu až drze vystavuje.
K rozvoji rakoviny prsu přispívá s ochotou také steroid estrogen. Je vychytralý i zlomyslný, avšak někdy dokáže být ženám naopak užitený, když zvýší množství uvolněného dopaminu do striata, aby podnítil jejich intuici.  Ženská intuice působí mocněji a je významnější než intuice  mužská, protože ženy jsou psychicky i fyzicky méně odolné, a tudíž ohroženější, a přesto nesou  klíčovou odpovědnost za děti, ať už narozené anebo očekávané. Intuice dokáže vyvést kdejakou dámu velmi rychle ze slepých vztahových, emočních a sociálních ulic. Ta pak například včas postřehne, který partner je bezcenný pro založení rodiny a rychle se z takového vztahu vymaní.