Jmelí bílé – magická bylina vánočního času

Už jste si letos koupili svazeček jmelí? Nebo jste pro něj vyrazili do lesa a „lovili“ ho z korun stromů? Faktem je, že jmelí je s časem adventu, Vánoc a zimní rovnodenností už tradičně spojeno. Je to bezesporu jedna z nejzajímavějších a současně i nejmagičtějších bylin vůbec. Použití jmelí má velmi dlouhou historii, avšak léčivé účinky nejsou stále zcela objasněny a prozkoumány.

Magická bylina z dávných věků
Existuje více druhů jmelí, ale nás zajímá naše evropské jmelí bílé, které známe již od dob keltských druidů. Latinský název „Viscum“ znamená „lepkavý“ a odkazuje na lepkavou šťávu v bobulích, která jmelí umožňuje přichycení ke stromu, kde následně parazituje až 40 let. Pro druidy bylo jmelí posvátné a používalo se jako všelék. Sbíralo se o zimním slunovratu pomocí zlatého srpu. Jmelí se chytalo do bílé látky, aby se nedotklo země a byla zachována jeho magická moc. Největší sílu mělo jmelí dubové, neboť pocházelo z nejposvátnějšího keltského stromu. V tomto případě však pozor na záměnu s ochmetem evropským (Loranthus europaeus), který parazituje zejména na dubech, ale je opadavý.
Dozrávající bobule jmelí byly považovány za symbol Slunce, které bylo v době zimního slunovratu oslabené. Bílé bobule jmelí se v Evropě postupem času staly také symbolem síly, plodnosti, znovuzrození, lásky a míru. Dodnes o Vánocích přetrvává zvyk líbání se pod jmelím. Dle dávné tradice by se za každý polibek měla utrhnout jedna bobule. V pozdním středověku se rozšířila zvěst o jedovatosti jmelí, konkrétně jeho plodů. Není zcela jasné, zda to byl pouze důsledek panujícího tmářství, nebo záměr s cílem odradit od jeho používání. Jmelí totiž bylo spojeno s různými lidovými pověrami a rituály. Bylo považováno za mocnou bylinu, neboť neroste ze země. Jabloňové jmelí sloužilo ve středověku jako ochrana před čarodějnicemi. Staří lékárníci znali jmelí pod jménem „všelék“ a opravdu jej používali jako lék proti všem nemocem.

Jmelí a rakovina
Přestože možná toxicita jmelí nebyla nikdy věrohodně prokázána, ve většině evropských zemí se začalo od jeho použití k léčebným účelům odrazovat. Výjimkou bylo zejména Německo a Švýcarsko, kde se jako oficiální lék na rakovinu prosadil hydroalkoholový extrakt ze jmelí. V současné době je léčebné využití jmelí zásadně vědecky přehodnocováno a EMA (European Medicines Agency), která je odpovědná za vědecké hodnocení, dohled a bezpečnostní monitorování léčiv v EU, a stejně tak americký Národní institut pro rakovinu dokonce vydaly prohlášení o bezpečnosti a absenci toxických účinků při perorálním použití výtažků ze jmelí. Léčebný potenciál jmelí u onkologických onemocnění zůstává stěžejním tématem farmakologických výzkumů a klinických studií.
V posledních letech proběhlo mnoho klinických výzkumů a bylo prokázáno, že výtažky ze jmelí prodlužují a zplnohodnotňují život onkologických pacientů, a to i v pozdní fázi nemoci. Nejpřesvědčivější výsledky účinků jmelí byly zaznamenány u rakoviny prsu, slinivky, žaludku, tlustého střeva a plic. Dosud však není zcela jasné, jak jmelí při rakovině vlastně působí. Mezi dobře popsané a nejaktivnější fytochemikálie identifikované ve jmelí patří lektiny a viskotoxiny s apoptotickým a cytotoxickým účinkem na rakovinné buňky. Předpokládá se, že svou roli má i silné protizánětlivé a antioxidační působení výtažků ze jmelí. Je také ovšem možné, že klíčový protirakovinný účinek jmelí ani nikdy plně vědecky nevysvětlíme. Podle mě máme totiž co do činění se skutečně magickou bylinou, jejíž moc přesahuje možnosti našeho rozumového chápání. Ve své praxi používám výtažky ze jmelí již asi 25 let a mám řadu onkologických pacientů, kteří jsou v remisi dlouhé roky. Jmelí považuji za opravdu výjimečnou bylinu. Konkrétně používám extrakt ze jmelí v podobě elixíru Vitador (obsahuje také výtažky z pampelišky, eleuterokoku a kozince).

Použití v tradiční medicíně
V tradiční medicíně se jmelí doporučuje při vysokém krevním tlaku, bolestech hlavy, uklidnění nervového systému, bušení srdce nebo bolestivé menstruaci. Jmelí bílé můžeme nalézt i v Asii, kde se v lidové medicíně používá především k léčbě zánětů, zlomenin a bolestí kloubů. Podle farmakologických výzkumů by se mohlo jmelí stát rovněž zajímavým lékem při diabetu nebo poruchách centrálního nervového systému, např. jako doplňková léčba Alzheimerovy choroby. 
Pokud si chcete jmelí nasbírat sami, tak ideálně v prosinci nebo březnu až dubnu, nejlépe jabloňové, hrušňové, hlohové, dubové, borovicové nebo jedlové. Sbírají se samotné listy, které se následně usuší. Čaj se připravuje tak, že se dvě lžičky byliny přelijí ¼ litrem vroucí vody. Nechte odstát 15 min., sceďte a pijte 2–3x denně. Některé obsažené látky jsou termolabilní, takže lepší je macerát, zejména při onkologických onemocněních. Jednu lžičku sušeného jmelí zalijte ¼ litrem studené vody. Přes noc nechte louhovat a ráno zahřejte na teplotu maximálně 40 °C a sceďte. Pokud chcete zachovat maximum účinných látek, používejte osvědčené tinktury – alkoholové extrakty, např. již zmíněný elixír Vitador.

Bc. Martin Kolár, fytototerapeut