Nejlepší je domácí: únor bílý, pole sílí + masopustní koblížky…-:)

„Únor bílý, pole sílí. “I když to aktuálně tak nevypadá, nejznámější z únorových pranostik říká, že když příroda odpočívá pod bílou peřinou, má hodně síly na bohatou úrodu… (Článek připravila Markéta Vopičková…)

Únor je v našich myslích zakódován jako zimní měsíc a statistiky tomu dávají za pravdu. Průměrné únorové teploty se většinou pohybují v rozmezí od -5 °C do 4 °C, samozřejmě se objevují výkyvy na obě strany, v únoru roku 1929 se průměrné teploty pohybovaly kolem -11 °C, v roce 1990 jsme prožívali únor s teplotami 6,5 °C. Zajímavé je, že jednou za 8 až 9 let mívá únor v průměru teplejší počasí než měsíc březen, který je už považovaný za jarní měsíc.
Původ jména únor se odvozuje od slovesa nořit, respektive od jeho starší podoby unořovat. Sloveso v současné češtině užíváme ve formě zanořovat nebo ponořovat se. Ze statistik lze vyčíst, že kolem poloviny února se objevuje výrazná obleva, která vede k tání. Samozřejmě v té době praskaly ledy na zamrzlých řekách, potocích a rybnících, kusy ledu se nořily pod hladinu, a tak daly jméno celému měsíci. Únor je tedy měsícem „noření ledů“.

Hromice a Matěj
Ale zpět k pranostikám. Z pohledu pranostik jsou v únoru významné dva dny. 2. února jsou to Hromnice a 24. února svátek sv. Matěje. Po Hromnicích se objevuje o tzv. hromniční zima, která bývá často druhým vrcholem zimy, a během ní můžeme počítat s velice nízkými teplotami. Po Hromnicích se dny už znatelně prodlužují, což dokládá i známá pranostika: „Na Hromnice, o hodinu více.“
Ve staročeských kalendářích byl většinou za první jarní den považován svátek sv. Matěje. Rovněž při staročeském hospodářském dělení roku na osm období byl den sv. Matěje prvým dnem tzv. pozimku neboli předjaří. Svatý Matěj žil v 1. století, chodil se skupinou Ježíšových učedníků a šířil mladou křesťanskou víru. Do skupiny dvanácti apoštolů byl vybrán jako náhradník za zrádce Jidáše.
Nejrozšířenějším zvykem na den sv. Matěje bylo obcházení zahrad před východem slunce provázené magickými úkony, které měly ovlivnit úrodu. Hospodář zatřásl každým stromem, aby se stromy probudily ze zimního spánku a aby byla bohatá úroda.
„Na svatého Matěje,
skřivan pije z koleje,
musí vrznout,i kdyby měl zmrznout.“
Lidové pořekadlo nebo snad rýmovaná pranostika přisuzuje svátku sv. Matěje už jarní charakter počasí. A ještě jedna událost se pojí ke sv. Matěji, a to je pouť. První záznam o konání pouti ke kostelu sv. Matěje pochází z roku 1595, od té doby se jen s malou přestávkou po bitvě na Bílé hoře koná pouť každoročně, i když dnešní podoba světské pouti je na hony vzdálená první církevní pouti. Stále se ale jedná o první pouť v roce a zároveň největší a nejslavnější pouť v Čechách.

Masopust
Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval, je slavnostní období mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Bývalo to veselé období, začínalo hned po Třech králích a vrcholilo Masopustním úterým, tedy o půlnoci před Popeleční středou. Poté následoval přísný čtyřicetidenní půst k uctění smrti Ježíše Krista. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy.
Jak už napovídá český název, „masopust“ vychází ze smyslu slov opuštění masa, stejně tak slovo „karneval“, které pochází z italského „carne levare“, dát pryč maso. V únoru masopustní veselí vrcholilo. Hlavní oslavy však probíhaly celkem 3 dny – od neděle do úterý, přičemž v úterý nastalo vyvrcholení celé zábavy – chodili tzv. maškarádi, hrály se masopustní hry a večer se konala zábava.
V celém období masopustu se hojně pořádaly taneční zábavy, zabíjačky a svatby a další společenské události.
Masopustní období bylo obdobím hodování, tradičně se připravovalo mnoho specialit, klasikou jsou kobližky a škvarkové placky, které nesměly při masopustním veselí nikdy chybět.

Masopustní koblížky
Na koblihy si připravte 500 g hladké mouky, 50 g cukru moučka, 60 g másla, 1 kostku droždí, 250 ml polotučného mléka, 1 balíček vanilkového cukru, 2–3 lžíce rumu a 4 žloutky. Na smažení budete potřebovat větší množství rostlinného oleje a k plnění libovolnou marmeládu, džem nebo čokoládový krém.
Ze surovin vypracujte obvyklým způsobem kynuté těsto a nechte ho v utěrkou zakryté míse na teplém místě kynout asi 2 hodiny. Poté na pomoučněném vále těsto zpracujte, vyválejte ho na silnější, asi 2 cm silný plát a z něj vykrajujte kolečka o průměru asi 7 cm. Koblížky nechte na vále pěkně vykynout, poté osmažte do zlatova ve vyšší vrstvě oleje. Po usmažení můžete koblížky opatrně naplnit zvolenou náplní.

Škvarkové placky
Připravte si 50 ml mléka, 300 g polohrubé mouky, 20 g kvasnic, lžičku krystalového cukru, 150 g škvarků, 1 žloutek, ½ lžičky soli a 100 ml bílého vína.
Z mléka, cukru a kvasnic udělejte kvásek a nechte v teple vzejít. Do mouky dejte nasekané škvarky, žloutek, sůl, kvásek a víno. Vypracujte nelepivé těsto, a to nechte v teple kynout asi 60 minut. Vykynuté těsto znovu zpracujte. Škvarkové placičky můžete tvarovat ručně nebo těsto rozválejte na silnější placku, placičky můžete vykrajovat hrnečkem. Placky přendejte na plech vyložený pečicím papírem, nechte znovu 20 minut kynout a pak pečte v troubě vyhřáté na 180 °C dozlatova.

                                                                                       Ing. Markéta Růžena Vopičková, Ph.D.