Dnes: Svátek sv. Josefa

Máte ve svém okolí Pepíka, Jožku – prostě Josefa? Nezapomeňte mu poblahopřát. A kdo byl světec, který nosil toto jméno?

Podle evangelií byl Josef Nazaretský tesařem, snoubencem Matky Boží Marie a pěstounem Ježíše. Svátek je doložen od 12. století, tehdy vystavěli křižáci v Nazaretě kostel ke cti sv. Josefa. Papež Pius IX. vyhlásil roku 1870 sv. Josefa patronem celé církve.
Sv. Josef je obdařen širokým patronátem řemeslnických profesí – tesařů, dřevorubců, truhlářů, kolářů,   ale i vychovatelů, platí za ochránce dětí a mládeže, křesťanských rodin, umírajících a je také patronem dobré smrti. Zpravila je znázorňován s dítětem Ježíšem a s tesařským náčiním. K jeho atributům patří lilie, poutnická hůl a tesařské náčiní. V lidovém prostředí se objevuje na malbách na skle a na keramice nebo v betlémech.
V zemědělském prostředí byl svátek sv. Josefa považován za první jarní svátek. V pranostikách určuje počasí toho dne velikost sklizně. Ve sklářských dílnách byl josefský den jistým mezníkem v pracovním procesu – brusiči skla pracovali při umělém světle od svátku sv. Václava (28. 9.) právě do svátku sv. Josefa. V sobotu po svátku se oslavovalo ukončení umělého světla.
V Praze se slavil svátek sv. Josefa jarní josefskou poutí. Měla své místo před kapucínským kostelem sv. Josefa na bývalém Josefském náměstí (dnes náměstí Republiky). Byl to den, kdy se zamilované páry ujišťovaly svou věrností a v tomto duchu byl kdysi pražský svátek sv. Josefa (patrona manželství) nastaven.  Mládenec kupoval svému děvčeti medový perník na znamení lásky. K oblíbeným zábavám svatojosefské pouti patřila hra s vejci – ťukání a koulení z vršku. Hokynářky prodávaly červená nebo malovaná vejce pro tuto zábavu.  Časem se sortiment proměnil a objevily se i jiné druhy. poutního zboží. Josefskou pouť lidé navštěvovali ještě v letech první republiky.  
O popularitě tohoto světce svědčí četnost jména Josef i v současné době.
(… vybráno z knihy E. Večerkové Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře, Vyšehrad, 2015)