DNES: Jarní rovnodennost – návrat slunce

Vítáme jaro!!
Jarní rovnodennost je okamžik, kdy světlo a tma jsou v rovnováze. Slunce, které se od podzimní rovnodennosti pohybovalo nad jižní polokoulí, se konečně vrací na sever, aby severní polokouli probudilo k životu. Jarní rovnodennost obvykle nastává mezi 20. a 21. březnem, letos přichází 20. března v 10:01hodin.

Co je jarní rovnodennost?
Z astronomického hlediska je to jeden ze dvou dnů v roce, který má stejnou délku jako noc. Slunce se nachází nad rovníkem a od této chvíle se pohybuje nad severní polokoulí směrem k obratníku Raka. Po tomto okamžiku se dny na severní polokouli začnou prodlužovat, přinášet více slunečního svitu a severní polokoule se připravuje na teplejší období. Tento den symbolizuje znovuzrození, probouzení přírody a postupný přechod ze zimní temnoty ke světlu. Mnoho starých kultur považovalo právě rovnodennost za začátek nového cyklu života.

Keltské oslavy jara – probuzení života
Zatímco my dnes jarní rovnodennost většinou vnímáme jako běžný den roku, naši předkové v ní viděli kouzelný moment. Pro Kelty a Germány měla hluboký duchovní význam. Tento okamžik nebyl jen oslavou znovuzrození přírody, ale také symbolem naděje, že světlo zvítězí nad temnotou.
Keltové slavili jarní rovnodennost jako svátek zvaný Ostara. Oslavy byly plné barev, květin, zpěvu a tanců. Oltáře ozdobené čerstvými květy a zelenými větvemi symbolizovaly obnovu přírody a příchod plodnosti. Nezbytnou součástí oslav byl oheň, symbolizující energii nového života a naději na nadcházející úrodu.
Název Ostara pochází patrně od bohyně jara a úrody Eostre. Její přítomnost byla cítit všude,  kde slunce začalo znovu zahřívat zemi. Lidé ji uctívali tím, že se shromažďovali kolem ohňů a připravovali se na práci na polích, která měla zajistit bohatou úrodu.

Germánská tradice – poselství znovuzrození

Pro Germány jarní rovnodennost znamenala naději a příslib bohatství. V duchu svých předků věřili, že symbolizuje boj světla proti temnotě a slavili ji podobně jako Keltové – ohněm, zpěvy a tanci, které měly zajistit ochranu a plodnost pro celý rok. V ohni a kouři se hledaly také odpovědi na otázky týkající se budoucí úrody a osudu komunity.
Keltové a Germáni věřili, že při jarní rovnodennosti jsou hranice mezi světem živých a světem duchů tenčí, a je to proto doba vhodná pro magické rituály i pro uctívání přírodních bytostí. Malé oběti v podobě pečiva nebo květin byly pokládány na oltáře nebo do polí, aby v následujícím roce zajistily hojnost a ochranu.
V čase kolem jarní rovnodennosti se příroda připravuje na velkolepé představení v podobě intenzivního růstu rostlin, rašení a pučení stromů a rození mláďat. Mnohé z tohoto sice ještě není na povrchu vidět, ale uvnitř se už odehrávají nezastavitelné změny…
(…z článku Markéty Vopičkové…)