Jak změnit svět tady a teď: Duchovnost všedního dne

Kniha naší autorky a dlouholeté spolupracovnice prof. Anny Strunecké, nazvaná Jak změnit svět tady a teď, přináší inspiraci i informace potřebné k tomu, aby každý z nás mohl podle svých možností přispět k proměně našeho složitého světa k lepšímu – každý, i malý čin se počítá…-:) Pro velký zájem jsme připravili dostik této publikace a získáte ho na našem e-shopu… obchodmedunka.cz

Jestliže si připustíme myšlenku, že jsme více než jen tělo a mysl, jsme na začátku duchovní cesty ke zlepšení svého nitra i celého světa. Začneme hledat duchovní učitele, studovat různé nauky, navštěvovat přednášky, někteří „zbloudilí synové“ se vracejí do náruče církve. Na začátku 3. tisíciletí si mnoho lidí uvědomuje, že kvůli nebezpečí, ve kterém se všichni společně nacházíme, je životně důležité, abychom již déle nepovažovali duchovní rozvoj člověka za záležitosti církve nebo sekt, za šarlatánství či pavědu, ale za věc nutnou k přežití. V posledních desetiletích jsme svědky rozvoje nové spirituality na celém světě. Moderní pojetí spirituality nám říká, že spiritualita není pouze náboženská víra, ale je to vše, co člověku pomáhá prožívat smysl  událostí a každodenních situací, setkání, vztahů, rozvíjet empatii, a především možnost uvědomit si sebe jako součást celku.

Pro člověka, který pozná sám sebe jako duchovní bytost, není každodenní život rozdělený do různých škatulek. Člověk na cestě duchovní evoluce se stále snaží rozvíjet správný způsob vidění, myšlení i jednání. Znamená to být si plně vědom toho, že jsem, tady a teď, a prožívat s bdělou pozorností každý okamžik svého života. Prožívat ho s vědomím, že ten nejdůležitější čas je právě tady a teď. Znamená také to, že každou svoji činnost bychom měli provádět s pozorností a láskou. Buddhisté to říkají docela prostě:  Když jím, tak jím. Když jdu, tak jdu. Stejně  tak se chovají malé děti.
V našem každodenním a uspěchaném životě jde především o vytvoření správných návyků. Ty jsou přímo závislé na našem vidění světa, na našem přístupu k životu, k práci, k lidem. Způsob, jak se probudíme do nového dne, může významně ovlivnit celý náš den. Uvědomuji si, že jsem a probouzím se do světla, do radosti, do vědomí. Při probouzení si člověk může uvědomovat svoji duši a prožívat svoje „tělesnění“. Vypadá to, jako kdybychom duši oblékali do kabátu našeho těla, uvědomujeme si, jak proniká do konečků prstů na nohách i rukách, naplňuje náš hrudník i břicho, proniká páteří a hlavou. Uvědomujeme si také proudění energie, která prostupuje postupně celé naše tělo. Takové  „tělesnění“ je způsob našeho bytí na světě a v důsledku toho způspb,  jak se nám zjevuje svět na půdě našeho transcendentálního vědomí. V následujícím období bude schopnost takového prožívání nezbytným požadavkem pro každého člověka.  Pro začátek se nám to může zdát dlouhé a složité, ale stačí, budeme-li sami sobě věnovat pár minut předtím, než skočíme do shonu každodenních povinností. Každý den můžeme zlepšit nebo zmařit postojem své mysli a naladěním svého vědomí.
Duchovní učitelé nám také doporučují prohloubit svoje ranní napojení na zdroj síly. Jogíni obvykle cvičí Pozdrav Slunci, v poslední době je populární cvičení Pěti Tibeťanů, někdo třeba jenom vzpaží ruce směrem k oknu, ke Slunci nebo ke svému oblíbenému obrazu a párkrát se zhluboka nadechne, někdo se obrátí ke svému učiteli nebo ochránci. Budeme-li dbát těchto doporučení, po celý den nás bude provázet pocit klidu, radosti, bezpečí a jistoty.
Zkuste jeden den bděle pozorovat sami sebe. Proč člověk nenachází to, co hledá? Kolik radosti, krásy a darů života míjíme bez povšimnutí, neumíme se radovat, neustále si stěžujeme a hledáme viníky našich nezdarů. Jakmile si zvykneme přistupovat ke každému úkonu v duchu srdečné radostnosti a vděčnosti, s plným a vědomým prožíváním, můžeme přeměnit jakoukoliv každodenní a všední aktivitu na duchovní praxi. Prožíváme takto pití i jídlo, umývání i domácí práce, chůzi, práci i každé setkání. Při pozitivním přístupu můžeme každý problém vidět jako výzvu ke svému zlepšení, jako výzvu k úspěchu a štěstí. Každé setkání a každá událost i povinnost má svůj skrytý význam a každý den se může stát zajímavým dobrodružstvím. Láska a ochota sloužit druhým, tolerance a soucítění nás spolehlivě vedou v našem každodenním rozhodování.

Člověk má svobodu volby, člověk je morálně svobodný tvor. Má však také svobodu ubližovat sobě i druhým. Člověk má svobodu žít v nevědomosti. Svým každodenním životem je tvůrcem svého života, ale i tvůrcem světového oceánu, který sdílíme všichni společně. To je totiž základ spirituality všedního dne, to je naše cesta duchovního vývoje.