Dnes je popeleční středa
Popeleční středa Na dnešní den připadá tzv. Popeleční středa (dies cinerum) – v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Tímto dnem začíná čtyřicetidenní půst spolu se šesti nedělemi. Neděle se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují. Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, což ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy. Náboženský význam V období raného křesťanství existovala praxe veřejného pokání po spáchání těžkého hříchu. Kajícník byl na začátku postní doby biskupem vyzván, aby zahájil uložené pokání. Oblékl se do kajícího roucha a hlavu si posypal popelem. Obřadně byl vykázán z kostela a před…
Naše alchymické procesy vnitřní proměny – dokončení
Milí čtenáři, je tady pro vás druhá část článku astropsycholožky a terapeutky Mgr. Marie Plochové Hlávkové o našich pozoruhodných vnitřních procesech… V této souvislosti je zajímavé zmínit, že při kraniosakrální biodynamice se často vracíme, při napojování na naši původní zdravou esenci, k první buňce, vzniklé těsně po oplodnění, jíž jsme kdysi byli. Tento kontakt s počátečním otiskem zdraví, který je v první buňce v děloze obsažen, je nesmírně léčivý. Vracíme se k tomu bodu, kdy jsme ještě byli počáteční nediferencovaná jednota, vše bylo v pořádku, kdy jsme ještě byli napojeni na univerzální tvořivou sílu, kdy jsme nebyli vychýleni a odděleni. Návrat k tomuto původnímu spojení na počátku našeho života má…
Advent je čas zvnitřnění…
… a větší otevřenosti vůči duchovním podnětům, proto jsme pro tento týden vybrali z knihy Zoši Kinkorové TAJEMSTVÍ SOUVISLOSTÍ krásnou Modlitbu sv. Františka Saleského, která je jistě aktuální i pro nás, lidi třetího tisíciletí. Paní Zoša, skvělá astroložka a moudrá žena odešla před několika lety ve věku více než 90 let. Její knihu, stejně jako i další tituly z naší meduňkové edice, získáte na www.knihovnickamedunky.cz Modlitba sv. Františka SaleskéhoPane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho dne budu starý. Chraň mne před domněnkou, že musím při každé příležitosti a ke každému tématu něco říci. Zbav mne velké náruživosti chtít dávat do pořádku záležitosti druhých. Nauč mne,…
PhDr. Marta Foučková oslovuje rodiče…
… prostřednictvím svého článku o duchovních aspektech rodičovství, který připravila pro zářijové číslo Meduňky. Proč je důležité, aby děti byly obklopeny duchovním světem a jak tento svět u dítěte vytvářet? Celý článek si můžete přečíst v aktuální Meduňce nebo také na emedunka.cz Jistě nikdo nepochybuje o tom, že děti jsou naší budoucností, a proto je důležité, aby byly obklopeny nejen materiálním ale i duchovním světem. Nevědomost v duchovní rovině je činí zranitelnými a ochuzuje je o sílu, energii a moudrost, kterou čerpáme z Vesmíru, vše obklopující inteligentní síly, nekonečného množství vibračních rovin. Vytváření vnitřního duchovního světaNemusíme chápat kvantovou fyziku, abychom si uvědomili, že jsme součástí jedné podstaty, stvořené za nějakým účelem kosmickou…
Potřebujeme mít v životě něco, co nás přesahuje?
Něco, čemu můžeme říkat spiritualita, duchovno či metafyzika? A jaké by to bylo, kdybychom tuto dimenzi v životě neměli, nebo ji třeba vůbec nevnímali? Tyto otázky klade v úvodu svého článku nazvaného Spiritualita v našem životě astropsycholožka a terapeutka Mgr. Marie Plochová Hlávková, Ph.D. a svým článkem otevírá téma červencového čísla, které věnujeme tomu, co nás přesahuje. Naši autoři pro vás připravili šest článků: kromě zmíněného článku M. Hlávkové je to text M. Králové nazvaný Mystika, magie a moderní doba, článek N. Pažoutové Magie a životní archetypy, o rozdílech mezi magií a mystikou psala K. Kolouchová, V. Keilová připravila článek o runách a duchovní učitel J. Vacek se zamyslel nad tím,…
Tip na zajímavý výlet s přesahem: KARLŠTEJN je víc, než „jen“ hrad…
„Je to živý energetický systém“, říká dr. Hana Blochová, která se speciálním průzkumům tohoto známého hradu věnuje už tři desetiletí a napsala o něm dvě pozoruhodné knihy. V rozsáhlém rozhovoru, který Meduňce poskytla (publikujeme ho v aktuálním červencovém čísle Meduňky), zasazuje stavbu Karlštejna, záměr jeho tvůrců i osobnost císaře Karla IV. do velice zajímavého historického kontextu a také uvádí a vysvětluje řadu překvapivých souvislostí, např. vazby na řád templářů… KARLŠTEJN je velkolepá památka a monumentální stavba, ale to, co je na něm „očím neviditelné“, je minimálně stejně zajímavé a pozoruhodné. Hana se domnívá, že byl postaven jako grálský hrad – a tuto domněnku v rozhovoru vysvětluje. Objasňuje také (kromě jiného),…
Slunovrat, Karel IV. a pětikostelí
V tomto článku bych vám ráda představila císaře Karla IV. ne jako státníka a politika, ale především jako významného urbanistu, geomanta a zasvěcence, obklopeného poradci z nejrůznějších esoterických a magických oborů. Řada odborníků na středověk se shoduje v názoru, že bez znalosti alchymie, mystiky a astrologie se výklad středověké architektury neobejde a doba Karla IV. už vůbec ne. Blíží se také letní slunovrat, a tak si připomeneme, jaký smysl měly slunovratové linie. Autorkou článku je Ing. Hana Fedora Smejtková. Karlův most Mezi významné počiny Karla IV. patří stavba nového kamenného mostu. Protentokrát opomeňme slavnou historku s vajíčky, přidávanými do malty, ale naopak za připomenutí stojí pyramida čísel 1-3-5-7-9-7-5-3-1, podle které byl základní…
Jaký má původ a význam svátek Pálení čarodějnic?
I když se současná česká společnost jako celek příliš o duchovní tradice nezajímá, některé svátky se naopak v moderní době začaly těšit všeobecné popularitě a zájmu. Jedním z nich je právě tzv. pálení čarodějnic, které připadá každý rok na večer a noc z 30. dubna na 1. květen. Odkud tento zvyk nebo rituál – samozřejmě v moderní době patřičně upravený – vůbec pochází? Jaká je jeho historie a co nám z ní dnes zbylo? Odpovědi na tyto otázky jsme hledali (a našli) v několika zajímavých knihách… Naše dnešní „čarodějnice“ jsou pozůstatkem prastarého keltského svátku beltine a zároveň ozvukem pozdější tzv. Valpuržiny nebo Filipojakubské noci… Kdo byli Keltové? Kmenový svaz keltského lidu, nikoli ještě národ, se vynořil…
24. dubna – svátek sv. Jiří
„Na svatého Jiří, vylézají ze země hadi a štíři,“ praví lidové pořekadlo. Jiné úsloví nám radí, že teprve po svátku sv. Jiří si můžeme sednout na zem, aniž bychom se vystavili nebezpečí z prochladnutí… Zkrátka, svatý Jiří toho má na starosti mnoho a jméno Jiří patří u nás stále k nejfrekventovanějším. Kdo to byl – sv. Jiří? A existoval vůbec? Oblíbený světec Svatý Jiří patří mezi nejznámější křesťanské světce, ačkoli jeho existence není doložena průkaznými historickými podklady. Na jeho oblibě a na oblíbenosti jména JIŘÍ to ovšem nic nemění … Jiří žil ve 3. století v Kappadocii v Malé Asii a pocházel z urozené křesťanské rodiny. Jiří vstoupil do vojska a časem dosáhl hodnosti plukovníka římské armády. Když…
O Vánocích se nám zvlášť silně stýská po těch, kteří nás opustili
… a odešli na „druhý břeh“. Naši předkové však věděli, že právě vánoční čas patří mezi svátky, kdy máme ke svým drahým blíže než jindy. Záleží na nás, zda budeme schopni se vnitřně ztišit, zklidnit a pocítit jemné energie… Kdysi se vědělo, že existují vzácná období pro společenství živým a tzv. mrtvých. Je to svátek (slavnost) Všech svatých a Dušiček, vánoční svátky, svátek Neposkvrněného Početí a Velikonoce. V tyto dny se hranice mezi světem zemřelých a světem „pozemšťanů“ ztenčuje. Kosmem vanou zvláštní proudy, v nichž se „oddělení“ (tedy zemřelí) přibližují k vtěleným (tedy živým). Ti zemřelí, kteří vystupují z očistce, mají možnost přiblížit se k zemi a vyhledat zde na chvíli své milé. Pokud…
