Myšlenka pro dnešní den:
Než začneme přemýšlet nad tím, co si o nás myslí ostatní, podívejme se nejdřív, co si o sobě myslíme my sami.
Listujeme květnovou Meduňkou…
…a nalistovali jsme hned titulový rozhovor se Zdeňkou Pohlreichovou (připravila Věra Keilová).Už jste si novou Meduňku opatřili? Číst můžete na emedunka.cz Zdeňka Pohlreichová: Bůh potřebuje hmotu, aby nabyl na významu Potkat se se Zdeničkou Pohlreichovou a povídat si sní je jako napít se živé vody. Propadnout se do absolutní lásky a božství, tzv. samádhi. Zažívám to i jindy, ale dívat se přitom do jejích hlubokých očí a rozesmáté tváře je krásný bonus.Zdeňka Pohlreichová je manželkou známého šéfkuchaře Zdeňka Pohreicha a společně mají tři syny, kteří dnes žijí či studují v Austrálii. Původním povoláním je pedagožka, ale dnes se věnuje hlavně svým koním na ranči nedaleko Prahy. Před deseti lety prodělala rakovinu…
Inspirace do kuchyně… hrachové placičky
Následující recept nám poslala naše spolupracovnice, klinická naturopatka Iveta Kulhánková. „Zrovna včera jsem uvažovala, jak zužitkovat, co mi zbylo z hrachové polévky a vymyslela jsem placky. Jde o celkem zdravý recept, a tak vám ho posílám…“, píše Iveta. Děkujeme a rádi ho zveřejňujeme… Suroviny:krajíc chleba – klidně starší, hořčice, zbytky zeleniny na salát – v tomto případě jarní zelí, brokolice, mrkev na zálivku: šťáva z citronu, olivový olej, umeocet, cukr, hrášek, který zbyl po propasírování rozmixované hrachové polévky, ovesné vločky, vejce, koření dle chuti: sůl, pepř, kurkuma, uzená paprika, čubrica, oregáno (je možné přidat i prolisovaný česnek, případně zbytky šunky, uzeného,…)lžíce oleje na smažení Postup:Zbytky propasírovaného hrášku smícháme s jemnými…
O čem jsme psali v Meduňce před deseti lety: Fauna v lidových názvech léčivých rostlin
Tento článek od Ing. Jiřího Trefného si mohli čtenáři Meduňky přečíst před deseti lety – v dubnové Meduňce roku 2015. Vzhledem k tématu jsme si jisti, že za těch deset let nijak nezestárl – a můžeme si vyzkoušet, jestli známe nebo odhadneme některé půvabné staré lidové názvy známých i méně známých bylin a rostlin… Nejstarší písemný doklad o použití rostliny jako léčivého prostředku pochází zřejmě ze starého Egypta. Lékařské papyry objevené Edwinem Smithem byly datovány do let 2980 – 2700 př. Kr. Přibližně ve stejné době byl napsán — a to samotným čínským císařem Sen Nonem — obsáhlý bylinář. Bylinami se v 10. století př. n. l. zabýval také slavný židovský…
Květnová Meduňka je tady!!!
Květnové číslo naší Meduňky právě vyšlo a čeká na vás nastáncích PNS, dalších prodejních místech, a také na odkazu emedunka.cz A ke čtení toho nabízí opravdu hodně… V titulním rozhovoru si redaktorka Věra Keilová popovídala se Zdeňkou Pohlreichovou a probraly spolu spoutu důležitých témat. Hlavní téma čísla je věnováno EMPATII, SPOLUPRÁCI A POMOCI – a to jsou hodnoty, kterých je v současné době třeba jako té pověstné soli. Do tématu přispěly svými články Milena Králová, Věra Keilová, Naďa Pažoutová, Lída Charvátová a Věra Šimonová. O novém filmu Viliama Poltikoviče Pomoc neviditelných – himáljská orákula si přečtete v článku Hany Poltikovičové. Poradíme, jak se spřátelit se stromy a naučit se léčivému…
Nejlepší je domácí: květen
A máme tady nový měsíc – a říká se, že je to ten nejkrásnější v roce… Tak si ho krásně užijte! Pojmenování měsíce května se zrodilo v době Národního obrození – poprvé tento název použil v roce 1805 Josef Jungmann v překladu Chateaubriandovy romantické novely Atala. Jungmannův výraz se rychle ujal a vytlačoval původní jméno pátého měsíce – máj. Název máj pochází z latinského maius, který obrozencům evokoval německý Mai. K rychlému nahrazení přispělo patrně i to, že slovo květen je zakončeno -en, tedy stejně jako názvy dalších šesti měsíců (leden, březen, duben…). Při vymýšlení jména pro pátý měsíc v roce se Jungmann patrně nechal inspirovat polským názvem měsíce kwieceń, který je v polských památkách doložen už od 15.…
Dnes: Filipojakubská noc
Jdete dnes večer s přáteli „k čarodějnickému ohni“? Dnes nás čeká tzv. filipojakubská noc, svátek spojený s mnoha zvyky i starými magickými praktikami. Jak vznikl a kde se oblíbené „pálení čarodějnic“ vzalo? Pro svátek apoštolů sv. Filipa a Jakuba Mladšího je v lidové obyčejové tradici důležitá doba večera a noci před prvním květnem, filipojakubská noc. Do tohoto času se sestřeďují magické úkony zaměřené na ochranu dobytka, na úrodu nebo zdar na poli a v chlévě. Vycházejí ze starých představ o škodlivých silách, které na začátku pastvy a zeleného krmení pronikají do hospodaření a života lidí. Ve dne pak vrcholí obyčeje spjaté s májovou zelení, s májemi postavenými před jednotivými domy nebo v centru obce. Filipojakubská…
Jaro na stole – aneb: Co jíst na jaře?
Článek pro Meduňku před časem připravila naturopatka Katka Boesenberg… Jaro s sebou přináší poselství nové a čerstvé energie, poselství očisty. V zimním období byla naše těla podrobena zatěžkávací zkoušce, čelila dlouhým a studeným zimním měsícům se všemi jejich nástrahami. Náš metabolismus potřeboval více energie na zahřátí a organismus byl ve střehu, aby čelil virózám a chřipkám, játra, žlučník a slinivka musely zvládnout příjem vánočních a dalších pochoutek. Jaro si žádá změnu!Ale jaro je tady a cítíme, že si naše tělo žádá změnu. Na těžká jídla ani nemáme chuť, dali bychom si spíš něco lehkého a čerstvého, zeleninový salát nebo kousek ovoce. Jako kdyby z nás najednou spadl těžký závoj zimy…
Pro inspiraci…
Úspěch dne je v jeho ránu, úspěch roku je v jeho jaru.“ Čínské přísloví
Meduňka o Velikonocích pohledem hlubinné terapie: PhDr. Marta Foučková: Tajemství Turínského plátna
Milí čtenáři a přátelé, tento článek připravila pro velikonoční Meduňku v roce 2011 naše spolupracovnice PhDr. Marta Foučková. Věříme, že vás zaujme i o Velikonocích roku 2025... Z příběhů mnoha lidí, s nimiž jsem pracovala a měli to štěstí, že žili v době života Ježíše Krista, jsem připravila příběh, který se týká obrazu Krista z Turínského plátna. Ráda bych vám jeho prostřednictvím přiblížila velikonoční svátky. Z hlubinné terapieV dnešní době se narodilo hodně lidí, kteří Ježíše následovali, a já jsem měla to štěstí se s nimi setkat při své práci. Lidé, kteří se při terapii v návratu setkali s Ježíšem, byli přemoženi jeho vyzařováním tak, že se jim nechtělo odcházet z jeho blízkosti a z jeho energie čerpají sílu…